Téměř zázračnou bylinou je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum, ľubovník, čarovník, krevníček, děravec, prostřelenec). Je to typická svatojánská bylina, která roste v celé Evropě, Asii i Africe a má ráda slunné a suché louky v nížinách. Její rodnou sestrou je třezalka skvrnitá, která naopak má ráda vlhko a horské oblasti. Laik je od sebe snadno rozezná podle lodyhy – třezalka skvrnitá ji má čtyřhrannou. Nic ji to však na léčebných účincích neubírá, protože obě mají podobné účinky (skvrnitá je slabší). Sbírá se hned, jakmile rostlina rozkvete a to po ránu.
Nejúčinnější je údajně trhaná v den svatého Jána, tj. 24.6.
Rostlina je vysoká kolem půl metru, proto se v trávě snadno hledá. Květy jsou žluté pětičetné a zespodu, stejně jako na celé rostliny jsou krvavě červené tečky (krev sv. Jána).

 

Sběr třezalky

Spolehlivě třezalku poznáte tak, že když se na květ potíváte má na okvětních lístcích tečky. Když jej rozmačkáte, zabarví se vám ruce do červené až fialové barmy. Listy mají proti světlu tmavé žilkovaní.

Sbírá se horních asi 30 cm rostliny, a ihned ji zpracujeme buď do oleje, nebo tinktury, které jsou nejúčinnější. I pro sušení je lepší ji nařezat na menší části už za čerstva, protože lodyhy hodně ztvrdnou a pak už se nařezat nedají. Sušíme ve stínu. Nejúčinnější je v období kolem svatého Jana (24.6.)
Třezalku můžeme užívat pravidelně, klidně i několik týdnů vkuse, protože není návyková.

Vnitřní využití

Většinou se požívá vývar.

  • Zahání nespavost, úzkost, stres a deprese, melancholii, protože má sedativní a uklidňující účinky a zklidňuje i žaludeční neurózy 
  • Je vynikající na zimní deprese, způsobené nedostatkem slunečního záření.
  • Má močopudné účinky, pomáhají tedy k pročištění těla a je skvělá i na zánět ledvin.
  • Léčí celý zažívací trakt vč. žlučníku, dvanácterníku, slinivky, jater, podporuje činnost žaludečních šťáv, žaludeční vředy, hemeroidy, průjmy,
  • klimakteriu ženám tlumí hormonální výkyvy.
  • Pomáhá při léčbě nachlazení a chřipky, protože působí antibioticky, pomáhá i při těžkých chřipkách spojených s arytmií či fibrilacemi.
  • Čistí krev, tlumí vnitřní krvácení, zlepšuje kvalitu cév, snižuje krevní tlak, pomáhá při chorobách plic.
  • Při dlouhodobém podávání má příznivé účinky při roztroušené skleróze a na zánět trojklanného nervu.

Vnější užití

Se provádí hlavně třezalkovým olejem, který se aplikuje jako obklad nebo se vmasírovává do pokožky při masáži:

  • Tlumí revmatické bolesti, ischias, výrony, zlomeniny, modřiny, odstraňuje otoky.
  • Má protizánětlivé účinky, dobře působí na ekzémy, vředy, hemeroidy, hojí menší poranění kůže a popáleniny, sluneční ekzém, omrzliny.
  • Zlepšuje stav u pacientů postižených dnou.
  • Má zklidňující a uvolňující účinky při úzkostech či stresu. Celkově tedy pozitivně působí na psychický stav.
  • Pacientům s mozkovou příhodou se masíruje krk kolem páteře a pomáhá regenerovat postižené cévy a tkanivo v mozku.
  • Při bodnutí hmyzem omezuje nepříjemné otoky a svědění.

 

Recepty

Třezalkový vývar: 2 čajové lžičky suché nařezané třezalky zalijeme šálkem vroucí vody a necháme 15 minut odstát a přecedíme. Můžeme vypít až 3 šálky denně.
Třezalkový olej: 300 g čerstvé natě vč. květů nasekáme nadrobno, smícháme s 1 l olivového/slunečnicového oleje a necháme asi 5 dní v neuzavřené skleněné láhvi. Potom ji uzavřeme a asi tak 2 měsíce ji necháme na teplém a slunečném místě. Potom přecedíme a řádně uzavřeme. (užívá se vně i vnitřně až 3x denně 1 čajová lžička)
 

 Na co si u třezalky máme dát pozor

Může snižovat účinnost hormonální antikoncepce, proto je lepší na to při jejím užívání myslet. Dalším nežádoucím účinkem je, že může být pokožka citlivější na slunce a proto platí pravidlo žádné velké slunění. Pokožka na slunci rychle zarudne, případně se osype rudými fleky, zejména na místech s nedostatkem pigmentu, která se mohou zanítit.
Dále by třezalka neměla být podávána lidem, kteří mají těžkou formu cukrovky, hodně nízký krevní tlak, nebo metastazující nádory. Rovněž u alergiků na pyl může dojít k bouřlivé reakci.