Sněhurka

Kdysi dávno v království obklopeném hustými lesy a vysokými horami žila krásná princezna jménem Sněhurka. Její pleť byla bílá jako sníh, její vlasy černé jako ebenové dřevo a rty červené jako krev. Byla tak krásná, že ji každý v království miloval. Bohužel její macecha, zlá královna, ji nenáviděla kvůli její kráse.

Každý den se zlá královna ptala svého kouzelného zrcadla: „Zrcadlo, zrcadlo, kdo je v zemi zdejší, kdo je nejkrásnější?“

A zrcadlo vždy odpovídalo: „Ty jsi, má královno, nejkrásnější ze všech.“ Ale když Sněhurka vyrostla, zrcadlo odpovědělo: „Sněhurka je nejkrásnější ze všech.“

Královna, zaslepena žárlivostí, nařídila lovci, aby Sněhurku zavedl do lesa a tam ji nechal. Lovec však Sněhurku litovali a tak ji zavedl tam, kde se ji nemohlo nic stát.

Sněhurka se toulala hlubokým lesem, až narazila na malou chaloupku, která patřila sedmi trpaslíkům. Trpaslíci byli laskaví a pohostinní, a dovolili jí zůstat s nimi. Sněhurka se o ně starala a žila s nimi v míru a štěstí.

Mezitím se královna znovu ptala svého kouzelného zrcadla: „Zrcadlo, zrcadlo, kdo je v zemi zdejší, kdo je nejkrásnější?“ A zrcadlo opět odpovědělo: „Sněhurka, která žije v chaloupce u sedmi trpaslíků, je teď nejkrásnější ze všech.“

A tak zlá královna zjistila, že Sněhurka v lese nezahynula a je stále naživu. Rozhodla se Sněhurku zničit sama. Proměnila se ve starou žebračku a vydala se k chaloupce trpaslíků.

Trpaslíci odešli do lesa za prací a Sněhurka byla doma sama. Zlá královna předstírala, že má kouzelné jablko a nabídla ho Sněhurce. Jablko ale bylo otrávené. Jakmile Sněhurka do jablka kousla, upadla do hlubokého spánku.

Když se trpaslíci vrátili domů a našli Sněhurku bez života, rozplakali se, protože si mysleli, že je mrtvá. Uložili ji do skleněné rakve v lese, a tam ji oplakávali.

Jednoho dne jel kolem princ, který slyšel o Sněhurčině kráse. Když ji spatřil v rakvi, kde ležela a vypadala jakoby spala, byl uchvácen její krásou, hned se do ni zamiloval a políbil ji. Tento polibek z pravé lásky zlomil kouzlo a Sněhurka se probudila.

Princ požádal Sněhurku o ruku a ona souhlasila. Společně odjeli do princova království, kde žili šťastně až do smrti. A zlou královnu potrestalo její vlastní zrcadlo, které ji už nikdy neřeklo, že je nejkrásnější.

A tak skončil příběh o Sněhurce, princezně, jejíž dobrota a krása zvítězily nad zlobou a závistí.