rebarboraPro svou rannou sklizeň se pěstovala téměř na každé zahradě. Raší brzy na jaře a dá se sklízet do počátku května asi do poloviny června, kdy ještě jiné plody na zahradě nerostou. Sklízí se jen řapík. Pozor však na mimo sezonní sklizeň, protože v ostatním ročním období je pro lidský organismus škodlivá. V rebarboře se hromadí kyselina šťavelová a ta podporuje vznik osteoporózy, močových kamenů, ledvinových kamenů.
Při vaření je nutné pohlídat, aby rebarbora nepřišla do styku s hliníkem či nerezem (nikl). Jde o plechy, hrnce, alobal, příbory a pod.. Rebarbora s hliníkem a niklem rychle reaguje a vytvářejí se v pokrmu toxické sloučeniny.
Rebarboru je dobré kombinovat s tvarohem, aby nebyl organismus ochuzovat o potřebný vápník. Kdo by rebarboru jíst vůbec neměl?  Těhotné ženy, lidé ohroženi osteoporózou, malé děti, lidi s nemocnými ledvinami a močovými cestami.

Pěstování rebarbory

Rebarbora má ráda dostatek prostoru, protože se její kořeny rozrůstají poměrně hluboko a kolem sebe. Jde o vytrvalou rostlinu a nepotřebuje žádnou speciální péči.
Půda by měla být úrodná, dostatečně hluboká a dobře odvodněná. Upřednostňuje mírně kyselou půdu. Obecně lze říct, že tam, kde se daří rebarboře, bude se dařit i chřestu.
Rebarbora nemá ráda horké a suché stanoviště, ale ani mokré a studené stanoviště, takže v teplých oblastech se jí bude dařit ve stínu a v chladnějších oblastech se ji daří na slunci.

RebarboraMnožení

Lze ji sice vypěstovat i ze semene, ale daleko snadnější je množení rostliny dělením, protože vývoj ze semen je dost nejistý a zdlouhavý. Oddělení sazenice od matečné rostliny je potřeba udělat na jaře, v oblastech s mírným podnebím to lze udělat i na podzim.

  • Nad rostlinu dejte rýč, který zasekněte přímo do rostliny, čímž odseknete část, kterou budete sázet na jiné stanoviště a zbývající, zmlazená část zůstane na svém místě.
  • Na novém stanovišti vykopejte širokou jámu, do které jste přidali kvalitní zeminu či kompost.
  • Rozestupy mezi sazenicemi nechejte nejméně ½ metru.

Příští jaro přidejte k sazenici kvalitní kompost nebo hnůj a vůbec není potřeba se bát nějakého přehnojení, stačí, aby voda nestála u kořenů, které by mohly začít uhnívat. Čím více dodáte rostlině vody a živin, tím více stonků vyžene.

Rebarboru můžeme sklízet až za 4 roky. Listy sklízíme tak, že listem pootočíme a zatáhneme, nebo jej odřízneme.
Během prvního roku se listy nesklízejí vůbec, aby mohla rostlina zmohutnět.
Dalším rokem se může rostlině odebrat jen pár stonků, silných asi jako palec a většina listů musí rostlině zůstat.
Během vegetace vyhání rebarbora vysoké kvetoucí stonky, které je potřeba odstraňovat hned u země dříve, než začnou kvést, protože oslabují rostlinu.