rajčataBěhem posledních teplých let neplatí, že rajčata se dají pěstovat jen v nížinách. Léta jsou nyní tak teplá, že je můžeme pěstovat bez skleníku i ve vyšších polohách. Když máme v bytě dostatek místa, je možné sazenice začít pěstovat už v lednu – únoru.

Společně s rajčaty je dobré vysadit afrikány, protože odpuzuje mšice, molice háďátka. Dále je vhodná bazalka, mrkev, ředkvičky, červená řepa, salát, cibule, česnek, petržel, křen a pažitka.

Sporná je okurka, protože rajčatům okurky nevadí, ale okurky rajčata rády nemají.

Nevhodný soused je červené zelí, tykev, hrách, fenykl a brambory.

 

Semena rajčat

Semena rajčat mají kolem sebe slizový váček, který obsahuje látky které brzdí klíčení. Chcete-li mít jistotu, že semena vyklíčí, dejte je na dva dny prokvasit (fermentovat). Semena včetně šťávy dejte do sklenice a nechejte je v teplé místnosti kvasit asi dva dny. Slizovitý váček se rozloží. Než je dáte usušit, tak je několikrát propláchněte vodou. Kvalitní semena jsou těžká a drží se u dna, takže je voda tak snadno nevyplaví.
Semena uskladněte na suchém místě (asi 17°C) ale můžete je dát i do mrazáku (asi – 18°C).

Sazenice rajčat

K první výsadbě můžete použít papírové zásobníky vajec, skořápky od vajec, kelímky od jogurtu či sadbové kapsle. Do nádoby, která je hluboká alespoň 5 cm a má drenážní otvor dejte sadbovou hlínu.
Máte-li jen velké kelímky, dejte tam hlíny jen 5 cm a postupně je hlínou přisypávejte. Semínka dejte do hloubky asi 2 cm. Zatím nepotřebují světlo, ale teplo a vlhko, proto je můžete přikrýt netkanou textilií. Vyklíčí asi za 5-10 dní, u paprik to trvá o pár dní déle.
Když vykouknou, dejte kelímky na jižní okno, nebo jim na 12-16 hodin denně  přisvětlujte zářivkou ( asi 10 cm nad rostlinami.) Nedostatek světla způsobuje vytažení rostlin, které jsou slabé a vysoké.
Jakmile má rostlinka 5 cm, přesaďte ji do hlubší nádoby. Co nádoba, to jedna sazenice.rajčata
Rajčata jsou v podstatě plevel. Pokaždé když je sázíte do větší nádoby, můžete je tzv. trochu utopit a dosypat hlínou až k prvním lístkům (slabé spodní listy odstraňte). Jsou schopné rychle zakořenit a kořeny vypouští i z oddenku, který byl zasypán hlínou.

Hnojení sazenic

Sazenice jsou nyní dost silné na hnojení. Umyjte banánovou slupku a nakrájejte na kousky. Dejte hlínu, slupku, hlínu, sazenici. Nejenže dá rostlině minerály, ale tím jak se bude rozkládat, bude zahřívat zeminu.
Během růstu zalévejte jednou týdně chladným, neslaným vývarem z brambor (slupek), do kterého jste přidali kapičku jódu. Můžete je jednou týdně zalít slabým vývarem ze slupek cibule. Cibule chrání před chorobami a odpuzuje hmyz.

Výsadba

Rajčata milují slunné místo, chráněné proti studenému větru. V teplých oblastech (či ve skleníku) je možné vysadit sazenice do země už když mají 4-6 pravých listů, ale tam, kde hrozí ranní mrazíky je třeba vyčkat a trpělivě přesazovat do větších nádob, až do doby, než mrazíky nehrozí.
Můžete zariskovat a předpěstovat si 3x více sazenic než je potřeba, a když přijde neočekávaný mráz, vysadíte nové. Když nezmrznou, podarujete sousedy.rajčata

Mezi tím si připravíme záhony na slunném místě tak, že vyhloubíme díry asi 20 cm hluboké. Rajčata potřebují humózní a propustnou hlínu a některé druhy i oporu. Při nákupu sazenic si zjistěte, jak budou vysoké, abyste se na to připravili už nyní. Do každé díry umístěte vhodně vysoký kolík, ke kterému budete rajče postupně vyvazovat.

Na dno připravené díry dejte rybí hlavu, ocas, páteř, prostě veškeré rybí zbytky. Pro tuto příležitost se můžete připravovat už předem a během roku si to schováte do mrazničky a ve vhodné chvíli dáte rozmrazit. Dále dáte na dno asi 3-4 ks rozbitých skořápek z vajec, 2 tablety aspirinu a hrst kostní moučky. To vše podpoří imunitu rostlinky a zvýší počet květů. Sazenici vyjmeme z nádoby a dáme do děr.

Správná sazenice je nízká a hustě olistěná. Neuhlídali-li jsme výšku rostliny a listy jsou řídké? Nevadí, sazenici klidně „utopte“ a vysaďte ji zešikma, ale tak abyste ji nesázeli moc hluboko a zároveň aby moc netrčela nad zemí.
Pozor na listy. Všechny, které by byly pod zemí musíte odstřihnout. Sazenici jemně zasypeme, hlínu kolem dokola neutlačujeme (potřebuje kyslík) a důkladně zalejeme. Pak zastřihněte všechny velké listy na polovinu, aby se rajče nevysilovalo.

Jakmile se sazenice ve svém domově usadí, můžeme dosypat propadlou hlínu po zalévání kolem rostliny. Zlomila se vám? Nevadí, zpomalili jste růst, ale rajče nezahyne.

Další péče během růstu

Rajčata si libují v časté zálivce, potřebují asi 5 l vody každý druhý den. Není-li to možné, tak alespoň obden. Voda by měla být nejlépe teplá, zahřátá od sluníčka, klidně kolem 24 st. Vyzkoušejte, zda je hlína suchá tak, že se prokopnete asi 5 cm hluboko. Je-li půda vlhká, máte vyhráno, pokud ne, přidejte na zalévání.rajčata

Růst rajčat stimuluje výluh z tabáku nebo kopřiv, který naředíme s vodou na zálivku.

Listy z rostliny raději neodstraňujeme (pokud nejsou suché nebo nějak napadené). Doporučuje se odstraňovat jen listy pod právě zrajícími plody, aby měly více slunce.

Vyštipujte boční výhony, které se neustále vytvářejí u paty listů.

Během kvetení zalejte rajčata manganistanem draselným (poměr 2g na 10 litrů vody). Rajčata budou šťavnatější. Až se začnou tvořit plody, dejte kolem rajčat občas trochu kompostu, vyzrálého hnoje, posekané trávy, nebo nějaké dusíkaté hnojivo. Jednou týdně můžete do vody (10 l) dát 4 kapky jódu. Rajčata díky jódu rychleji dozrají.

Aby rajčata (papriky) nehnědla, potřebují vápník. Skořápky od vajec je dobré hnojivo, ale rozkládají se dlouho. Můžete je rozemlít na prášek, nebo jednoduše koupit dolomitský vápenec. Rostlina špatně přijímá vápník  kořeny, takže je možné udělat postřik na list.

Rovněž popel ze dřeva (ne z pelet) jim udělá radost. Můžete jej k nim přidat 1 týdně – na 10 l vody dejte 1 sklenici popela a necháte přes nos louhovat. Ke každé rostlině přidejte 0,5 – 1 litr roztoku a zeminu mírně nakypřete, aby se živiny rozpustily. Během velkých veder je dobré  brzy ráno nebo večer pohnojit popelem rostlinu i na list. I když má půda živin dost, rostliny je neumí za horka absorbovat.

Od prvních květů do sklizně musíme počkat 2 měsíce. Proto rostlinu koncem léta na vrcholu zaštípneme, aby už dále nerostla a sílu dala do plodů. Snížíme i hnojení, protože rajče již nepotřebuje dusík, který podporuje růst zelené hmoty, oddaluje dozrávání plodů a zhoršuje chuť plodů. Naopak rostlina potřebuje draslík, hořčík a jod. Současně je potřeba snížit zálivku. Je to proto, že rajčata plná vody nejsou tak chutná a také proto, že jsou náchylná na praskání plodů.

Když už očekáváme podzimní mrazíky, sklidíme i narůžovělá rajčata, která nám v teple dojdou a zbytek rostliny můžeme zlikvidovat, protože tmavě zelená rajčata nám doma už nedozrají.

 

Lidové léčitelství

Vnitřně pomáhá:

  • jsou močopudná a pomáhají na bolestivé močení při zánětu močového měchýře a čistí ledviny
  • detoxikují tělo, upravují trávení vč. zácpy
  • zlepšuje stav nezhoubné formy zvětšené prostaty
  • rajčata obsahují antioxidanty, což jsou látky, které neutralizují láky, které poškozují zdravé buňky (u rakoviny nejsou antioxidanty doporučovány)
  • snižují cholesterol
  • snižují dráždivé účinky česneku na trávicí soustavu (žlučník)
  • pozitivně působí na nervovou soustavu, zklidňuje projevy deprese a pomáhá na nespavost
  • zlepšuje průtok krve ve zvápenatělých tepnách (ateroskleróza, křečové žíly, infarkt)
  • při horečkách ochlazují tělo

Vně pomáhá:

  • rozkrojené rajče můžete použít na opařená místa, spáleniny od omastku a slunce
  • koupel ve vývaru z rajčatové natě osvěžuje unavené nohy