Těžce se zadýcháváte při chůzi do schodů? Máte vysoký krevní tlak? Vaše tepny mohou být postiženy onemocněním cévní stěny – ateroskleróza. Při této nemoci se na tepnách začnou tvořit usazeniny a tím dojde ke zmenšení průchodnosti a je tím omezen průtok krve do srdce, výkonnost srdce klesá a může dojít i ke vzniku infarktu myokardu (srdeční mrtvice). Dojde k ucpání některé ze srdečních tepen sraženinou, přeruší se krevní zásobování části srdce , srdeční tkáň nemá dostatek kyslíku a tkáň odumře.
Infarkt není pro laika snadné rozpoznat a někdy přijde a odejde tak nenápadně, že si toho nemusíte ani všimnout.
Subjektivní pocity při infarktu – bodavá bolest na hrudi, která vzniká většinou v klidu, nemění se ani s nádechem ani výdechem a je stejně intenzivní v sedě i ve stoje. Bolest trvá déle než 20 minut a neustupuje po podání nitroglycerinu. Postižený může zvracet a může být zmatený.
Objektivní pocity při infarktu – bledost, díky nedostatku kyslíku, silné pocení, dušnost, pacient se drží celou rukou na hrudní kosti. Po natočení EKG se objeví charakteristická křivka, která je tam i rok po prodělaném infarktu. Dále má pacient zvýšenou sedimentaci.

Po těžkém infarktu je nutné pro zlepšení stavu zlepšit přítok krve k srdečnímu svalu. Pomocí chirurgického zásahu lze postižené místo rozšířit balonkem, ale protože se toto místo časem stejně znovu uzavře, jsou tam vkládány trubičky, které mají zajistit, že průchod zůstane stálý. Je-li neprůchodných míst více, mohou být na srdeční tepny našity tzv. bypassy. Nejčastěji jsou použity vlastní žíly pacienta z dolních končetin, tepny z předloktí nebo prsní tepny. Bypassů může být vytvořeno několik. Tím se zajistí krevní průtok do uzavřených srdečních tepen, ale neznamená to, že se vaše srdce tímto stane zdravé. Ustoupí jen potíže, a pokud nebudete dodržovat rady lékaře, budou se vám tuky na stěny ukládat na stěny cév stále. Úmrtnost pacientů při operaci je kolem 2%

Co se týká léčení pacientů, vytvořily se mezi lékaři hned tři tábory, jedni zastávají cestu medikamentů, ti druzí chirurgický zásah a pak je tu třetí skupina, která se nechává slyšet, že velká většina léčených a operovaných je jen obětí velkého stroje na peníze „Nadměrná zdravotní péče“. Říkají, že mnohdy není potřeba zapotřebí žádné léčby léky ani operace. Bylo totiž dokázáno, že v oblastech, kde byly vynakládány velké částky na zdravotní péči, se rozhodně nenacházejí zdravější lidé, ale většinou je tomu úplně naopak.

Doktor Elliott S. Fisher, profesor medicíny na Lékařské fakultě v Dartmouthu porovnával zdravotní stav lidí různých v různých oblastech s různými výdaji na lékařskou péči a prohlásil:
„U pacientů, kteří se léčí v nákladných systémech je podstatně vyšší pravděpodobnost úmrtí, protože až 30 procent zdravotnických výdajů je použito na léčbu, která je bez užitku a někdy i škodí,“
Jednoduše řečeno více návštěv u lékaře mnohdy vede k nepotřebným výkonům a hospitalizacím, které sice nemocnicím přinášejí velké zisky, ale přinášejí s sebou rizika. Velké investice do zdravotnictví tedy mohou být na škodu.
Kardiochirurgie je jednou z nejrychleji se rozvíjející oblastí medicíny a v mnohých nemocnicích je to nejlukrativnější oddělení. Nabízí se proto otázka, zda jsou všechny ty operace opravdu nutné i pro pacienty, kteří je v současnosti podstupují a kolik z nich je provedeno jen proto, aby se zvýšily zisky, které možná pokrývají ztrátová oddělení…
David Waters z Kalifornské univerzity k tomu poznamenal: „Převážná většina operací srdce prováděných v současnosti nemá na délku života pacientů žádný vliv.“
Když to tedy vezmeme kolem a kolem vyplývá nám z toho, že své zdraví držíme v rukou zejména my sami.
Co tedy můžeme ovlivnit – výrazně omezte stres a kouření, kontrolujte si krevní tlak (ideální je do 135/80), udržujte si nízkou hladinu cholesterolu případně ji upravte léky a vhodnou dietou, v případě nadváhy je nutná redukce hmotnosti, pozor na sedavý způsob života, snažte se o přiměřenou fyzickou aktivitu.
Co nemůžeme ovlivnit – vrozené dispozice a věk (většina pacientů jsou starší 50-ti let).