Bolest – byliny, které ji tlumí

Chlad a teplo bývají užitečné

Při otoku, pohmoždění, podvrtnutí nebo přetížení kloubu často uleví chlad. Chladný obklad může na čas ztlumit bolest a zmenšit otok. Praktický bývá i sáček s mraženou zeleninou, který se dobře přizpůsobí tvaru těla. Naopak u ztuhlých svalů, zad nebo kloubů bez výrazného otoku bývá příjemnější teplo. Teplo může uvolnit okolní svaly a zmírnit pocit ztuhlosti. Ani chlad, ani teplo ale neřeší samotnou příčinu bolesti. Jde hlavně o podpůrný krok. U obkladů s lihem nebo francovkou je navíc potřeba počítat s tím, že mohou podráždit citlivou pokožku.

Byliny a přírodní látky

Máta peprná obsahuje mentol (látka navozující chladivý pocit). Právě ten může krátkodobě tlumit některé druhy bolesti. Omezené důkazy naznačují, že mátový olej nanesený na kůži může ulevit hlavně u tenzní bolesti hlavy (bolest hlavy z napětí). Neznamená to ale, že pomůže na každou bolest. U citlivějších lidí může podráždit kůži.

Kurkuma obsahuje kurkumin (hlavní účinná látka kurkumy). Často se zmiňuje při bolestech kloubů, hlavně u artrózy. Může nabídnout mírné zlepšení bolesti a ztuhlosti, ale důkazy nejsou natolik silné, aby šlo o pomoc pro každého.

Zázvor se v tradiční medicíně používá dlouho při bolestech kloubů i svalů. Moderní výzkum ale nedává jednoznačnou odpověď. Zázvor proto patří spíš mezi často zkoušené, ale ne zcela potvrzené prostředky.

Vrba bílá obsahuje salicin (látka příbuzná aspirinu). V lidovém léčitelství se používá u bolestí zad, kloubů a hlavy. Existuje několik menších studií, které její použití podpořily.

Čertův dráp (Harpagophytum, bylina užívaná hlavně při bolestech zad a kloubů) patří k nejčastěji prodávaným rostlinným přípravkům na pohybový aparát. Odborné přehledy uvádějí krátkodobý přínos u bolesti v kříži a určitou podporu i u artrózy kolene, kyčle nebo páteře.

Capsaicin (pálivá látka z chilli papriček) se používá hlavně zevně v krémech a náplastech. Patří mezi přírodní látky, které mají u bolesti poměrně slušnou oporu. Používá se na menší bolesti svalů a kloubů při artritidě, bolestech zad, natažení svalů nebo zhmožděninách. Nevýhodou je pálení a možnost podráždění kůže.

Kostival se tradičně používá zevně na pohmožděniny, bolesti zad a svalů. Některé důkazy naznačují, že zevní přípravky z kostivalu mohou u části bolestí krátkodobě pomoci. Zásadní je ale upozornění, že kostival se nemá užívat vnitřně, protože může poškodit játra.

Ananas se často spojuje s látkou jménem bromelain (směs enzymů štěpících bílkoviny). Doplňky s bromelainem se propagují při otocích, bolestech a po operacích. Některé studie naznačují přínos třeba u bolesti a otoku po trhání zubů moudrosti, ale pro jiné druhy bolesti jsou důkazy nejasné.

Byliny a postupy, kde je důkaz slabý

Hořčice se v lidovém léčitelství používá jako hřejivý obklad nebo přísada do koupele při bolestech kloubů. Může navodit pocit tepla a krátkodobé úlevy, zvlášť při ztuhlosti. Spolehlivé důkazy o léčebném účinku na artrózu nebo jiné kloubní nemoci ale chybějí. Navíc může vyvolat podráždění kůže nebo alergickou reakci.

Lopuch velký se v tradičním léčitelství používá při revmatických a kloubních potížích. Často se mu připisuje vliv na látkovou výměnu a „čištění těla“. Moderní medicína ale pro jeho účinek na bolest kloubů nemá přesvědčivé důkazy.

Libeček se využívá nejen v kuchyni, ale i v domácím léčitelství při bolestech kloubů a při zadržování vody. Ani tady ale nejsou silné důkazy, že by sám o sobě zmírňoval bolest nebo ovlivňoval nemocný kloub.

Smrkové výhonky a mladé větvičky se používají do koupelí, mastí a lihových výluhů na záda, svaly a klouby. Jejich účinek spočívá hlavně v hřejivém a aromatickém působení, ne v opravě poškozených tkání. U citlivějších lidí mohou dráždit kůži.

Levandule, meduňka, majoránka a tužebník jilmový se v lidové tradici používají při bolestech, napětí a nespavosti. U těchto bylin se často předpokládá spíš nepřímý účinek, tedy uvolnění, zklidnění a lepší snášení bolesti, než přímé tlumení samotné příčiny.

S černým bezem opatrně

Černý bez má v lidovém léčitelství silné postavení, ale právě u něj je potřeba zvláštní opatrnost. Syrové nebo nezralé plody, stejně jako listy, stonky a další části rostliny, obsahují látky, které mohou vyvolat nevolnost, zvracení a průjem. Tepelná úprava tyto látky snižuje. Přesvědčivé důkazy o přímém tlumení bolesti chybí.

Domácí obklady nejsou vždy nevinné

Mezi lidmi kolují různé směsi z francovky, aspirinu, aloe nebo dalších bylin, které se dávají na klouby, záda nebo svaly. Takové recepty nelze automaticky považovat za bezpečné. Aloe může u některých lidí vyvolat svědění nebo vyrážku, lihové složky vysušují a dráždí pokožku a aspirin může vadit lidem citlivým na salicyláty (látky příbuzné aspirinu). Pokud si někdo podobný obklad přesto připraví, neměl by ho dávat na poraněnou kůži ani ho nechávat působit příliš dlouho.

Co od bylin čekat realisticky

Byliny a přírodní prostředky mohou někdy zmírnit pocit napětí, ztuhlosti, chladu nebo drobnější bolesti. Některé mohou pomoci i nepřímo tím, že člověka zklidní nebo uvolní. To ale není totéž jako léčba příčiny bolesti. Neopraví poškozený kloub, nenahradí vyšetření ani nevyřeší vážný zánět nebo úraz. Nejrozumnější je brát je jako doplněk, ne jako hlavní řešení.

Pokud je bolest silná, náhle vzniklá, spojená s horečkou, výrazným otokem, zarudnutím, slabostí končetiny, bolestí na hrudi, ztuhlostí šíje nebo dušností, domácí péče nestačí. Stejně tak nemá smysl měsíce tlumit bolest čaji, mazáním a obklady, když se stav zjevně horší. Přírodní prostředky mohou někdy ulevit, ale nemají zakrýt vážný problém.

Zdroje:
NCCIH – Complementary Health Approaches for Chronic Pain
NHS – Herbal medicines
NCCIH – Elderberry: Usefulness and Safety