Srpen začíná, co červenec končil. Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče. Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku. Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání. Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší. Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí. V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí. Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný. Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí. Šedá mlha v srpnu nezdravá.V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.
Když pálí srpen, bude pálit i víno. Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. Srpen a únor – tepla a zimy úmor. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává. Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy. Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Moc hub srpnových – moc vánic sněhových. Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
4. srpna
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
Na Dominika parna – mrva marná.
7. srpna
Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
10. srpna
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Je-li počasí o sv. Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
Na svatého Vavřince slunečnost, vína hojnost.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim. Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Svatý Vavřinec – první podzimec.
Vavřincův déšť – myší úroda.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
15. srpna
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
16. srpna
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Ke svatýmu Rochu bejvá hojnost hrachu.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
18. srpna
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
23. srpna
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
24. srpna
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláče pomali, fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku s oráním pospěš!
Hřmí-li po sv. Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a dělá konec bouřkám.
28. srpna
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
29. srpna
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Stětí svatého Jana, přestávají již parna.
Napsat komentář