Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat sedláčku, chleba režného. Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí. Napadlý sníh březnový, oseníčku nehoví. Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.

Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát. Březnové slunce má krátké ruce. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. Březen – za kamna vlezem, duben ještě tam budem.

Březnové mlhy – za 100 dní déšť. Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce. Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích. Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.

Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní. Březen bez vody – duben bez trávy. Nezapomeň nikdy na to, březnový prach, že je zlato! Březnového prachu za dukát lot. Suchý březen, studený duben, mokrý máj – bude v stodole ráj. V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed. V březnu prach – jistý hrách. V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed. V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato.

Co si únor zazelená – březen si hájí; co si duben zazelená – květen mu to spálí.
Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.

Jak prší v březnu, tak také v červnu. Mokrý březen od rolníků nenáviděn. Mnoho dešťů březnových – hubené léto. Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.

Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.

Skřivan v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.

V březnu vítr břízy fouká. V březnu vítr, v dubnu déšť – pak jistě úrodný rok jest.

 

Velikonoce

Suchý půst – úrodný rok.

Masopust na slunci – pomlázka v senci. Svítí-li o Masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní. Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito. Konec masopustu jasný – len krásný. Masopust na slunci, pomlázka u kamen.

Jaké je Masopustní úterý, taková bude Velká noc. Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim. Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok a len. Bude-li příjemné povětří ( v masopustní úterý), bude dosti hrachu. Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.

Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok. Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.

Je-li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé. Co je na Zelený čtvrtek vyseto, vše se vydaří.

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej! Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda. Velký pátek vláha – úrodu zmáhá. Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý. Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí. Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok. Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.

Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.

Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu. Prší-li na Boží hod velikonoční, budou všechny neděle až do letnic deštivé. Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav. Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni. Na velikonoce jasno – bude laciné máslo. Jasné počasí o velikonocích – nastane léto o letnicích. Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

1. března

Svatá Eudoxie příznivá, ale blátivá.
Svatá Eudoxie psa až po uši sněhem zavěje.

6. března

Svatá Felicita z polí odmítá.
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.

7. března

O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.

9. března

Na svatého Františka déšť – neurodí se brambory.

10. března

Mrzne-li v den Čtyřiceti mučedníků, mrzne potom ještě 40 dní.
Čtyřicet mučedníků – čtyřicet mrazíků.
Podle Čtyřiceti budeš Petra míti.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, bude úrodný rok.

12. března

Zahoř vytlúká ledy z lesa.
Na svatého Řehoře, ledy plují do moře, vlaštovičky od moře.
Přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice okolo svatého Řehoře.
Na svatého Řehoře, čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.

Na svatého Řehoře, den s nocí v jedné míře.

17. března

Mrzne-li na svatou Gertrudu, jistě mrzne ještě 40 dní.

19. března

Josef s Marií (23. 3.) zimu zaryjí. Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí. Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku. Svatého Josefa vítr z Moravy – bude hodně trávy; a když z polské strany – bude zrní i slámy.
Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí. Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok. Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda. Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
Mráz po svatém Josefu neuškodí květu. Josefova širočina ničí poslední ledy. Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina. Svatý Josef přichází na led s pantokem.
Na svatého Josefa sníh – urodí se hojně bílého jetele.
Na Jméno Ježíš co ode žní, to od Jména Ježíš do žní.

20. března

Na svatého Jáchyma skončila se už zima.

22. března

Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

25. března

O svatém Viktorínu už je teplo i ve stínu.
Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Východ slunce na Zvěstování Panny Marie předpokládá dobrý rok.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
Na den Zvěstování Panny Marie déšť – urodí se rež.
Jaké Zvěstování Boží Matky – takové velikonoční svátky.

30. března

O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu.

31. března

O svaté Balbíně je už u nás po zimě.

Zkontrolovat počasí