Přímo k vodě se osvědčil kosatec bahenní (Iris pseudacorus), který snáší trvale vlhkou půdu, zpevňuje břehy a není invazivní. Velmi dobře funguje také sítina rozkladitá (Juncus effusus) nebo sítina šídlovitá (Juncus inflexus), které vytvářejí přirozený přechod mezi vodou a zahradou a nevyžadují zvláštní péči.
Další vhodnou rostlinou je ostřice pobřežní (Carex riparia) nebo ostřice Grayova (Carex grayi). Tyto druhy dobře snášejí vlhko, ale je nutné je občas omezit, aby se příliš nerozšiřovaly. K velmi osvědčeným druhům patří i tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), který má rád vlhko, kvete a nepůsobí agresivně.
Rostliny do vlhkého okolí jezírka
Do půdy, která je vlhká, ale není trvale podmáčená, se výborně hodí denivka (Hemerocallis), například odrůdy běžně pěstované v zahradách. Jsou nenáročné, dlouhověké a dobře snášejí polostín. Velmi vhodné jsou také bohyšky – hosty, které vytvářejí pevné trsy a nešíří se nekontrolovaně.
Do stinnějších míst kolem jezírka patří kapraď samec (Dryopteris filix-mas) nebo pštrosí pero (Matteuccia struthiopteris). Tyto kapradiny snášejí vlhčí půdu a působí velmi přirozeně. Z trav se osvědčil bezkolenec modrý (Molinia caerulea) nebo menší kultivary třtiny (Calamagrostis), které drží tvar a neprodukují nadměrné množství jemného opadu.
Keře vhodné k jezírku
Z keřů se u jezírek dlouhodobě osvědčil muchovník (Amelanchier), který má hlubší kořeny, málo znečišťuje vodu a navíc plodí. Vhodná je také svída krvavá (Cornus sanguinea) nebo svída bílá (Cornus alba), které snášejí vlhčí půdu a dají se dobře tvarovat.
Použít lze i vrbu nachovou (Salix purpurea), ale pouze v dostatečné vzdálenosti od břehu a s pravidelným řezem. Keře se vždy vysazují mimo bezprostřední okraj vody, aby kořeny časem nepoškodily fólii.
Rostliny, které k jezírku nepatří
Přímo u jezírka nejsou vhodné břízy, topoly ani javory. Produkují velké množství listí, pylu a mají silné, mělké kořeny. Problémem jsou také rákosy a velmi bujné trávy, které se rychle šíří a jezírko zarůstá.
U koupacích jezírek je nevhodný i leknín, protože potřebuje hodně živin a zhoršuje kvalitu vody.
Jak druhy kombinovat v praxi
Nejlépe funguje kombinace kosatců a sítin přímo u vody, doplněná o ostřice a tužebníky. Do okolí se přidají denivky, hosty a kapradiny a celek se zarámuje několika keři, například muchovníkem. Část břehu je vhodné ponechat otevřenou, aby se jezírko nepřehřívalo a bylo snadno přístupné.
