Spotřeba chemických pesticidů dosahuje téměř 3 miliardy tun. Tyto tuny chemie jíme, pijeme a dýcháme. Jejich důsledky se projevují v častějších autoimunitních nemocech apod. Nevadí? Před použitím “chemických zbraní” ve své zahradě tedy důkladně zvažte důsledek, jaký to bude mít například na včely. Díky hromadnému používání chemikálií na lánech s kukuřicí či řepkou byla už vyhubena nejedna včelstva. Vyhynou-li včely, zůstanou rostliny neopylené a bude málo plodin Vyhubíme-li veškerý hmyz, ptáci se vrhnou na to málo co na polích zbude. Mělo by se proto s přírodou bojovat jen pomocí přírody.  Možností je mnoho. Mezi přírodní pesticidy např. patří – Nikotin (tabák), Pyrethrum (chryzantéma), Quassin (strom quassia), Rotenon (vinná réva), Ryanodine (Ryania speciosa), Rostlinné oleje a mýdla, Veratrin (lilie).
Botanik Roman Pavela už po světě posbíral několik stovek bylin, které mohou sloužit jako pesticity.
Líbí se běláskům vaše zelí? Vysaďte k nim nějaké aromatické bylinky. Jednou z takových bylin je máta nebo šalvěj, které odpuzují hmyz. Pozor ale na jahody, aby vám neodpudily i včely.
Na mšice a svilušky vám rychle pomůže tabák – 500 g zalít 5 litry horké, 60 oC vody, nechat do druhého dne louhovat, vzniklou tekutinu k postřiku ředit 1:10, ale i další prostředky viz článek Mšice a svilušky.

Vyzkoušejte i další byliny, které mohou omezit nájezdy na vaši zahrádku. Uvedené bylinky můžete nejen v chráněných místech vysadit, ale můžete z nich vyrábět i postřiky. Někdy však jde jen o prevenci a jindy o zásah do již zdecimovaného záhonu.

  • Afrikány – mšice
  • Aksamitník – molice skleníková, háďátka, brzdí růst plevelů
  • Čemeřice – myši
  • Česnek – mšice, svilušky, slimák, hlemýžď
  • Hřebíček – houbové choroby – POSTŘIK: 15 g/l (macerace přes noc)
  • Chryzantéma – žravý a savý hmyz (blechy, vši, mšice, ploštice, pavouci, roztoče, klíšťata), naopak přitahuje berušky
  • Kopr – bělásek zelný
  • Kopretiny – žravý a savý hmyz (mšice, ploštice, pavouk, roztoče, klíšťata), naopak přitahuje berušky
  • Kopřiva – mšice, svilušky, zápředníček, dřepčík, obaleč jablečný, plíseň, padlí, listová skvrnitost – POSTŘIK: Čerstvá (75 g/l) nebo suchá (15 g/l) nať se naseká a 3 až 4 dny se maceruje při 20 ° C. Potom filtrovat a zředit 1:5 s vodou. Nepoužitý postřik můžeme ještě dále zředit a použít jako hnojivo na zalívání.
  • Křen –  mšice, svilušky, mandelinka bramborová
  • Levandule –  býložravé ploštice
  • Lichořeřišnice – mšice
  • Lipový květ – mšice – POSTŘIK: 50 g/l (macerace přes noc)
  • Máta – dřepčík, bělásek, mravenci
  • Měsíček lékařský – mšice, molice, blechy a hlístice
  • Parcha saflorovitá – mandelinka bramborová – POSTŘIK: 30 g semen nebo kořene na 1 l vody (macerace přes noc)
  • Pomerančový olej – svilušky, plíseň šedá, štítenky, mery, padlí, mšice
  • Pongamový olej – hmyz (např. mšice) a různé patogeny, rzivost, plíseň šedá
  • Přeslička – strupovitost, padlí, palcatka broskvoňová, plíseň révová, půdní houby u okurek , čerň lilková, septoriózy rajčat – POSTŘIK: 20 g přesličky macerovat 30 min v 1 l vody, pak 45 min vařit , ředíme 1:10 c vodou
  • Rozmarýn – mšice, roztoče
  • Řebčík královský – hryzec
  • Sedmikrásky – žravý a savý hmyz (mšice, ploštice, pavouk, roztoče, klíšťata)
  • Skořice – houbové choroby – POSTŘIK: 15 g/l (macerace přes noc)
  • Šalvěj lékařská – bělásek, slimák
  • Tabák – svilušky, mšice
  • Tymián – bělásek, slimák
  • Vrba (kůra) – padlí, palcatka broskvoňová, plíseň, strupovitost – POSTŘIK: 7 g kůry macerovat 2 h v 1 l 80°C vody, po zchlazení ředíme 1:3 s vodou

 

Zdroj: http://botanika.upol.cz/