Každé jaro řeší mnoho zahrádkářů stejnou otázku: jak nejlépe zalévat zahradu. Stačí obyčejná hadice, nebo má smysl investovat do trvalé závlahy? Odpověď není vždy jednoduchá. Záleží na velikosti zahrady, dostupnosti vody i na tom, kolik času chcete zalévání věnovat.
Když člověk nemá na zahradu čas nebo sílu, první věc, která to odhalí, je právě zalévání. Rostliny přitom nesnášejí ani dlouhé sucho, ani špatný způsob zavlažování. Problém může být například ledová voda ze studny nebo voda přímo z vodovodu, která má jiné složení než přirozená dešťová voda.
Jaká voda je pro zalévání nejlepší
Pro zahradu je nejvhodnější dešťová voda. Je přirozeně měkká a neobsahuje chlór, který se běžně přidává do vodovodní vody. Během deště se navíc voda obohacuje o malé množství dusíku ze vzduchu, který rostlinám prospívá.
Naopak tvrdá voda ze studny nebo z vodovodu obsahuje více minerálních solí. Když takovou vodou zaléváte na list, po zaschnutí na něm často zůstává bělavý povlak vápníku a hořčíku. Ten může při silném slunci zhoršovat hospodaření listů s vodou.
To ale neznamená, že vodu ze studny nebo z kohoutku nelze použít. Jen je dobré dodržet několik jednoduchých pravidel.
Studna nebo vodovod? Není to tak zásadní
Pokud nemáte k dispozici dešťovou vodu, je možné zalévat jak vodou ze studny, tak vodou z vodovodního řádu. Důležité je hlavně pH vody, které by se pro většinu rostlin mělo pohybovat přibližně mezi 5 a 8.
Mnohem větší problém než složení vody bývá její teplota. Ledová voda může rostlinám způsobit šok, zejména v horkých dnech. Proto platí jednoduché pravidlo:
- studenou vodou zalévejte raději ráno po chladné noci,
- večer zalévejte vodou, která už měla čas se během dne ohřát.
Pokud používáte vodu z vodovodu, je dobré ji nechat několik hodin odstát, aby z ní vyprchal chlór.
Sud pod okapem je stále nejlepší řešení
Proto mnoho zahrádkářů dává přednost jednoduchému řešení – sudu na dešťovou vodu pod okapem.
Voda v sudu má několik výhod:
- má přirozenou teplotu okolí,
- neobsahuje chlór,
- je měkká a rostliny ji dobře přijímají,
- je zdarma.
Sud navíc může sloužit i jako jednoduchý zdroj vody pro další typy závlahy.
Hadice, konve nebo kapková závlaha
Způsob zavlažování tedy závisí hlavně na velikosti zahrady.
Konev je nejjednodušší metoda. Hodí se pro malé záhony, skleník nebo několik květináčů. U větší zahrady se ale rychle stává únavnou.
Hadice je nejběžnější řešení. Je rychlá a levná, ale má jednu nevýhodu. Člověk musí být u zalévání osobně a často zalévá více, než rostliny potřebují.
Stále častěji se proto používá kapková závlaha. Ta přivádí vodu pomalu přímo ke kořenům rostlin. Díky tomu se voda neodpařuje a spotřeba může být výrazně menší. Kapkový systém lze napojit na:
- sud s dešťovou vodou
- vodovodní řád
- zahradní čerpadlo.
Automatická závlaha šetří čas
Na větších zahradách se vyplatí automatický zavlažovací systém. Ten může pracovat pomocí časovače a zapínat se například brzy ráno, kdy je odpar vody nejmenší. Automatická závlaha může fungovat několika způsoby:
- kapková závlaha do záhonů
- postřikovače pro trávník
- mikrozávlaha pro skleníky a květináče.
Moderní systémy dokonce dokážou reagovat na vlhkost půdy nebo předpověď počasí.
Trochu zručný kutil si může vyrobit i jednoduchý samozavlažovací systém. Stačí hadice, sud s vodou a několik kapkových rozvodů. Voda pak pomalu odtéká ke kořenům rostlin a zahrada se zalévá téměř sama.
Takové řešení je levné a přitom velmi účinné, zejména u zeleninových záhonů.
Zapuštěné nádoby do záhonů nebo květináčů
Jednoduchý trik, který mnoho zahrádkářů používá, jsou zapuštěné nádoby v půdě. Do záhonu nebo velkého květináče se částečně zapustí plastová nebo keramická nádoba (například květináč, keramický džbán-olla nebo speciální zavlažovací nádoba) s několika malými otvory. Do ní se nalije voda.
Voda pak pomalu prosakuje přímo ke kořenům rostlin, místo aby se zbytečně odpařovala z povrchu půdy. Rostliny si berou vláhu postupně podle potřeby. Tento způsob je velmi úsporný a hodí se hlavně v době horka nebo když na zahradu chodíte jen občas.
Keramické nádoby fungují ještě lépe než plastové. Pórovitá keramika propouští vodu velmi pomalu, takže půda zůstává vlhká i několik dní. Plastové nádoby je vhodné lehce navrtat, aby voda neodtékala příliš rychle.
Výhodou je i to, že povrch půdy zůstává suchý, takže se méně tvoří plevel a voda se neodpařuje tak rychle jako při běžném zalévání konví nebo hadicí.
Malý trik pro ukládání hadic
Kdo pracuje na zahradě, dobře ví, jak dokážou být hadice nepoddajné. Zamotané hadice v dílně nebo kůlně zabírají místo a špatně se s nimi manipuluje. Jednoduchou pomůcku si můžete vyrobit během pár minut. Stačí:
- syntetický korek od vína
- kus gumového popruhu.
Do korku vyvrtejte dvě rovnoběžné díry, provlékněte jimi popruh a konce zauzlujte. Smyčkou pak snadno stáhnete stočenou hadici a zavěsíte ji na háček. Hadice se nerozmotá a nezabere zbytečně místo.
