Zahrada se v březnu začíná opravdu probouzet. Do poloviny března obvykle dorazí jarní počasí a delší slunečné dny poskytují příležitost k celé řadě zahradnických prací i když je ráno a večer ještě hodně zima. Je potřeba připravit záhony pro výsev osiva, dokončit ořezávání keřů a stromů a také úklid celou zahradu.
Historicky byl jako začátek jara i roku považován den 25. března – Zvěstování páně (Zvěstování panny Marie). Teprve posléze se za počátek roku bral 1. leden.
Sklizeň v březnu
Ze zahrady sklidíme zbytky přezimující zeleniny jako je pórek, růžičková a kadeřavá kapusta, pokud je toho ještě hodně, můžete vše zmrazit pro pozdější použití do polévek apod. Pokud je příznivé počasí, začnou v teplejších oblastech rašit bylinky jako např. máta a pod.
Obecné práce na zahradě
Na zahradě můžete po zimě uklidit a dokončit drobné stavební práce, protože během roku na to už asi nebude čas.
Pokud máte některé záhony, nebo rostliny nepřikryté a máte nějaké zahradnické rouno, můžete vše přikrýt, protože nastává období s velkými výkyvy denních a nočních teplot. Zimní pokrytí rostlin opatrně odstraníme až podle počasí a polohy. Děláme to ale postupně, aby je nespálilo ostré jarní slunce, nebo noční mráz.
Je-li dostatečně proschlý kompost, můžeme jej prosít a ihned použít na zahradě. Nezpracovaný můžete dát do spodních částí nově zakládaných vyvýšených záhonů.
Setí, sázení a pěstování
Ještě je čas dokončit výsadbu ovocných stromů a keřů, zejména malin. Je to také měsíc vhodný na výsadbu meruněk a broskvoní. Peckoviny sázejte až koncem měsíce a je lépe počkat až začnou rašit. U kontejnerovaných rostlin je to v podstatě jedno, kdy je vysadíte.
Pokud to počasí dovolí, můžete vysadit cibuli a šalotku.
Od poloviny března se může také začít sázet jahodník, rané brambory a jarní česnek namořený v Sulce.
Vysévat můžete petržel, mrkev, červenou řepu, boby, ranou růžičkovou kapustu (Peer Gynt), pórek, salát, ředkev, pastinák, mangold, raný tuřín.
Koncem března vyséváme špenát, kopr, cibuli, hrášek.
Čím bude půda teplejší, tím budete mít lepší výsledky, proto záhony můžete přikrýt netkanou textilií. A čím výše je pozemek umístěn, tím později je dobré s těmito činnostmi začít.
Skleník
Doma nebo do teplého pařeniště můžete zasít karotku, letní zelí a letní květák, případně i celer.
Máte-li teplý sklením, nebo vhodný parapet, můžete zasít dýně, cukety, rajčata, papriky, lilek a salátové okurky, které budeme později vysazovat ven.
Ve skleníku můžete rychlit i naťovou zeleninu jako je pažitka, řeřicha, salát a předpěstovat si i ostatní zeleninovou výsadku.
Rekultivace
Pokácíme staré nebo nemocné stromy a na jejich místo nasadíme jiný druh, tzn., že po jádrovinách dáme peckoviny a naopak. Kůl je lépe zatlouct do připravené díry jako první, abychom následně nepoškodili kořeny, pak díru prolejeme vodou, sestřihneme korunku, po výsadbě stromek zašlápneme a znovu důkladně prolejeme vodou.
Počátkem měsíce stále ještě můžete prořezat jabloně a hrušně, dokud ještě spí (neraší). Prořezat je dobré angrešt a rybíz. Keř prosvětlete, odstraňte staré výhony a zakraťte konce větviček, kde často přezimují mšice. Suché větve se lépe identifikují, až když mají pruty naběhlé pupeny.
Za chladného počasí máte poslední šanci zasadit a přistřihnout vinnou révu. Při pozdějším řezu totiž réva z ran hodně „slzí“ a oslabuje se. Je to i vhodný čas pro vyvazování révových „tažňů“ do vodorovné polohy.
Můžeme začít roubovat peckoviny a koncem měsíce i jádroviny.
Ze stromů seškrabujeme starou kůru (borku) a tu spálíme, protože se v ní drží škůdci. Místa, kde je kůra poškozena očistíme na zdravé dřevo a ošetříme stromovým balzámem. Kdysi se na poškozená místa naneslo alespoň jílovité bláto.
Zkontrolujeme záhony jahodníku, zbavme je zaschlých a nemocných listů, jemně okopejte, zamáčkněte povylezlé sazenice a jakmile začnou rašit, tak jej přihnojte.
Začněte průběžně odstraňovat plevel ze záhonů, protože právě nastala jejich doba. Pokud jsou záhony rozbahněné, tak na ně raději nevstupujeme a počkáme až vyschnou. Stará poučka říká, že do pole se můžete vydat, jakmile se hlína nelepí na boty.
Hnojení a ochrana rostlin
Určitě všem stromkům i keřům prospěje nějaký substrát, který rozhodíme kolem dokola. Čím je půda propustnější (hodně písčitá), tím častěji je potřeba přihnojovat. Přihnojíme i rašící cibuloviny.
Začněte sledovat vývoj broskvových pupenů. Jejich hladký povrch se při teplých dnech změní na sametový, což je nejvhodnější chvíle k postřiku proti obávané kadeřavosti. Je dobré, aby vám současně přálo počasí, nepršelo, nefoukal silný vítr a na sluníčku bylo aspoň kolem 15oC.
Rybíz může být napadený vlnovníkem, který poznáme podle kulovitě zvětšených pupenů. Větvičky je potřeba ostříhat a spálit. Pokud je angrešt napadený padlí, ořežeme konečky větviček a spálíme nebo použijeme postřik.
Připravte se na slimáky, kterým prospívá vlhko, a mohou vám zlikvidovat všechny mladé sazeničky.
Vápno používáme v předjaří, naposledy asi 3 týdny před výsevem, nebo před výsadbou, takže vápnění už neodkládejte. Dávkujeme maximálně 80g/m2.
Napsat komentář