Bedla červenající (Macrolepiota rhacodes)

Hlavní nezaměnitelné znaky: Dužina po poranění výrazně červená až rezavě hnědne – zejména ve třeni a na bázi. Nemá „hadí vzor“ na třeni – třeň je světlý, vláknitý nebo šupinkatý, bez síťování. Prsten je bílý až hnědavý, velký, často pohyblivý. Klobouk je v mládí kulovitý, později široce kuželovitý a pak plochý, s výraznými hnědými šupinami na světlejším podkladu. Okraj klobouku tvoří roztřepené šupiny. Třeň postrádá hadovitý vzorek.

Význam v kuchyni, ochrana: Jedlá houba, ale je třeba být opatrný. Někteří lidé jsou na ni citliví a může způsobovat zažívací potíže, takže pokud ji sbíráte poprvé, je vhodné ji nejprve konzumovat v malém množství. Chuťově je podobná jiným bedlám a dá se připravit smažením, pečením nebo na řízky.

bedla červenající

ZDROJ

Další varianty této houby

Výskyt:

Stanoviště: Bedla červenající roste v různých stanovištích, včetně okrajů lesů, parků, zahrad, na loukách a travnatých plochách. Preferuje humózní půdy a často se vyskytuje v blízkosti kompostu nebo dřeva.

Rozšíření: Vyskytuje se v mírném pásmu Evropy, včetně České republiky, a také v Severní Americe. Najdeme ji na různých typech půd v otevřených i zalesněných oblastech.

Další jména:

  • Bedla zahradní – český název
  • Anglicky: Shaggy parasol
  • Německy: Riesen-Champignon
  • Francouzsky: Lépiote déguenillée
  • Bedla krvavějící, Bedla třepivá, Bedla zahradní, Biskupská čepice, Biskup
  • Bedľa červenejúca – slovenský název pro bedlu červenající.
  • Chlorophyllum rhachodes, Macrolepiota rhachodes – správné vědecké názvy.
  • Chlorophyllum rachodes, Macrolepiota rachodes, Lepiota rachodes – chybné varianty vědeckého názvu, správně je rhachodes.
  • Chlupatý slunečník – volný překlad z angličtiny.

Možná záměna:

1. Bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum) – jedovatá – Dužnina silně červená i u báze třeně, třeň hnědne, klobouk tmavě šupinatý, prsten dvojitý. ⚠️ Záměna běžná – téměř nerozeznatelné bez zkušeností.

2. Bedla Badhamova (Chlorophyllum olivieri / badhamii) – podezřelá / nejedlá – Dužnina silně a rychle červená, třeň silný, šupiny výraznější, může vyvolat zažívací potíže i po uvaření.

3. Bedla chřapáčová (Lepiota helveola / brunneoincarnata) – smrtelně jedovatá – Malá, bez kresby, hladký klobouk, prsten slabý nebo žádný, dužnina barvu nemění. ⚠️ Nebezpečná při záměně s mladou bedlou.

4. Bedla zelenající (Macrolepiota olivascens) – nejedlá / podezřelá – Lupeny a třeň zelenají při otlaku, povrch třeně růžoví, vůně nasládlá, šupiny světlejší.

5. Bedla ostrošupinná (Echinoderma asperum) – jedovatá až nejedlá – Klobouk ostnatě šupinatý, třeň bez kresby, prsten nepohyblivý, celkově drsný vzhled.

6. Bedla štíhlá (Macrolepiota mastoidea) – jedlá – Dužnina barvu nEMĚNÍ, klobouk kuželovitý s výrazným hrbolem, třeň štíhlý s jemnější kresbou.

7. Bedla vysoká (Macrolepiota procera) – jedlá – Dužnina barvu nEMĚNÍ, klobouk s výrazným hadovitým třeněm, větší růst, výrazný vzor a jemná vůně.

8. Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) – smrtelně jedovatá – Klobouk hladký, lupeny žlutavé až olivové, moučná vůně, třeň bez prstenu. ⚠️ Nebezpečí u mladých světlých plodnic.

9. Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) – jedovatá – Báze třeně žloutne, karbolový zápach, lupeny růžové až čokoládové, klobouk hladký. ⚠️ Záměna možná v mladém stádiu.

10. Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) – jedovatá – Třeň s pochvou, klobouk s bílými bradavkami, prsten blanitý, bez změny barvy dužniny. ⚠️ Riziko u kulovitých mladých plodnic.

11. Muchomůrka zelená (Amanita phalloides) – smrtelně jedovatá – Klobouk hladký, dužnina barvu nemění, třeň s pochvou a prstenem, barva variabilní. ⚠️ Zvlášť nebezpečná při sběru bílých plodnic.

📌 Poznámka: Bedla červenající bývá někdy označována za jedlou po delší tepelné úpravě, ale často způsobuje zažívací obtíže – proto ji berme za nejedlou a podezřelou.

Máte-li zájem, zde si můžete zadat jméno hledané houby a najít  naleziště , kde u nás roste. Pokud vás zajímá – Seznam ohrožených hub 

Růst a životnost plodnice

  • Doba růstu: Plodnice vyrůstají rychle, z drobného „vajíčka“ do otevřeného klobouku během 3–6 dní.

  • Životnost plodnice: V dobrém stavu vydrží maximálně 5–7 dní, poté začínají lupeny tmavnout a houba se rozkládá.

  • Sezóna výskytu: Roste od června do října, hlavně v zahradách, parcích, na kompostech a okrajích lesů.

  • Trvanlivost v přírodě: Plodnice jsou poměrně křehké, v deštivém počasí rychle vodnatí a měknou, v suchu tvrdnou a lámou se.

Uchovávání

Houba se nedoporučuje ke sběru ani konzumaci, proto se neupravuje ani neuchovává.

POPIS

  • Klobouk: 50 – 200 mm, v mládí je kulovitý, pak zvoncovitý a později ploše rozprostřený s mírným středovým hrbolem. Povrch je bílý až krémový, pokrytý výraznými šupinkami, které jsou světle hnědé až hnědé. Střed klobouku je hladký, světle hnědý, v mládí je světle šedý, brzo rozpuká na široké tmavě hnědé šupiny (uspořádané soustředně) na bílém podkladě. Okraj klobouku tvoří roztřepené šupiny, jen zřídka kdy se rozevře do úplné roviny. Po otlačení červená, později zhnědne.
  • Lupeny:  Jsou bílé nebo krémově bílé, husté, tenké, u středu volné, při otlačení červenají, často s nahnědlým okrajem.  Lupeny jsou vysoké 12 – 16 mm.

.

  • Třeň:  Štíhlý a krátký, 10–20 cm dlouhý a 1–2 cm silný. Vláknitý, hladký, válcovitý, dutý, šedohnědý, bez šupinatého tygrovaní, na bázi tlustě hlízovitý. Barva třeně je bílá až krémová, u základny může být růžově hnědá.
  • Prstenec: V horní části je dvojitý a blanitý. Velký, volný a posuvný, bílý až krémový.
  • Dužnina: Bílá, při poranění zčervená až oranžově hnědá. Ve stáří může být tužší.
  • Chuť a vůně: Má nevýraznou, jemnou chuť a příjemnou houbovou vůni. Některé prameny uvádějí mírně oříškovou příchuť. Doporučuje se zpracovávat mladší plodnice kvůli lepší konzistenci.

Druhy z rodu Macrolepiota:

  • Bedla vysoká (Macrolepiota procera) – jedlá.
  • Bedla šedohnědá (Macrolepiota olivieri) – jedlá.
  • Bedla tmavohnědá (Macrolepiota mastoidea) – jedlá.
  • Bedla Konradova (Macrolepiota konradii) – jedlá.
  • Bedla odřená (Macrolepiota excoriata) – jedlá.
  • Bedla červenající (Macrolepiota rhacodes) – nejedlá.
  • Bedla odřená  (Macrolepiota excoriata) – jedlá
  • Bedla příbuzná (Macrolepiota affinis) – jedlá
  • Bedla útlá (Macrolepiota gracilenta) – jedlá
  • Bedla vyniklá (Macrolepiota prominens) – jedlá
  • Bedla zakouřená (Macrolepiota clelandii) – jedlá
  • Bedla zelenající (Macrolepiota olivascens) – jedlá
  • Bedla štíhlá (Macrolepiota mastoidea) – jedlá

Houby z tohoto rodu:

Nechejte se inspirovat pokrmy z jedlých hub: