hráchPěstování hrachu je oblíbené díky jeho výživovým hodnotám a relativně snadné péči. Zde je podrobný přehled o tom, jak pěstovat hrách, včetně informací o odrůdách, stanovišti, výsevu, péči, sklizni, skladování a kompatibilitě s jinými rostlinami.

Druhy hrachu

Existuje několik odrůd hrachu, které se dělí na základní typy:

  1. Hrách dřeňový (Pisum sativum var. sativum) – má pevnou slupku a velká sladká semena, používá se hlavně jako čerstvá zelenina. Semena se z hrachových lusků vybírají a slupka se nejí.
  2. Hrách cukrový (Pisum sativum var. macrocarpon) – jeho lusky jsou jedlé a často se používají v asijských kuchyních.
  3. Hrách zahradní (Pisum sativum var. sativum) – pěstuje se pro sušená semena, která se používají v polévkách a jiných pokrmech.

Stanoviště

Hrách potřebuje slunné stanoviště s dobře propustnou, humózní půdou. Ideální je mírně kyselá až neutrální půda (pH 6,0-7,5). Vyhněte se těžkým jílovitým půdám, které mohou být náchylné k přemokření.

hráchVýsev

  • Čas výsevu: Hrách se vysévá na jaře, jakmile půda rozmrzne a její teplota dosáhne alespoň 8 °C. V oblastech s mírnou zimou může být výsev i na podzim. Semena si můžete i předpěstovat v kelímcích.
  • Konec jarního výsevu: Jarní výsev by měl být dokončen do konce května. Pozdější výsev může být méně úspěšný, protože hrách nemá rád vysoké teploty a sucho, které může nastat v létě.
  • Podzimní výsev se provádí v oblastech s mírnými zimami. Vysévejte od září do října, aby měl hrách dostatek času zakořenit a trochu vyrůst před příchodem mrazů.
  • Postup výsevu: Vysévejte je v řádku co 2 cm a 10 cm další řádek (podle druhu je doporučení na sáčku se semeny). Nebo dejte dále od sebe, v hnízdě po 4 ks najednou.

Hrách má malé nároky na teplotu, klíčí už při 1 °C a roste od 4 °C. Můžete si jej i předpěstovat doma a když má 5-10 cm, tak vysadit na záhon, úrodu tím uspíšíte. Optimální teplota je ale 14 – 18 °C. V létě, při teplotách nad 30 °C se špatně opyluje a tak ani nevytváří lusky. Celá rostlina rychle zasychá.

Pro průběžnou sklizeň nejlépe hrách vysévejte každé 2 týdny. Od výsevu po sklizeň potřebuje asi 60-70 dní (podle počasí a odrůdy).

Půdu nehnojte, hrách je nenáročný na živiny, sázíme po rostlinách náročných a živiny. Hrách dokáže vázat vzdušný dusík, přeměnit jej a využít k vlastnímu růstu.

Podle druhu dejte ke hrachu oporu – síť větvičky, provázky, …. Když jej vysejete na husto, bude si sám sobě oporou. Ideální je je vysévat 1. pruh s oporou a za 10 dní vysít druhou řadu, která se bude pnout po té první atd.

 

Péče

  • Zálivka: Hrách potřebuje pravidelnou zálivku, zejména během suchých období a při tvorbě květů a lusků.
  • Hnojení: Hrách není náročný na hnojení, ale přidání kompostu nebo dobře rozloženého hnoje do půdy před výsevem může podpořit růst.
  • Podpora: Vyšší odrůdy potřebují oporu, jako jsou tyčky nebo síťovina, aby se rostliny nezlomily.

Sklizeň

  • Čas sklizně: Hrách sklízíme, když jsou lusky plně vyvinuté, ale semena jsou ještě mladá a měkká. U hrachu na sušení sklízíme, když jsou semena plně vyzrálá a lusky začínají schnout.
  • Metoda sklizně: Lusky opatrně trhejte rukou nebo použijte nůžky.

hráchSkladování

  • Čerstvý hrách: Po sklizni uchovávejte v lednici, kde vydrží několik dní.
  • Sušený hrách: Semena usušte a skladujte v suchém a chladném místě ve vzduchotěsných nádobách.

Kompatibilita

Hrách dobře roste v kombinaci s následujícími rostlinami:

  • Kedluben  – nepředstavuje pro hrách žádnou konkurenci o živiny a prostor. Navíc může kedluben částečně stínit kořeny hrachu, což může pomoci udržet půdu chladnější a vlhčí.
  • Ředkvičky rostou rychle a mohou být sklizeny dříve, než hrách dosáhne plné výšky. To znamená, že využijí půdu efektivně, aniž by soutěžily o světlo a živiny. Ředkvičky také mohou pomoci odpudit některé škůdce, například háďátka.
  • Okurky a hrách se dobře kombinují, protože okurky mohou využívat oporu hrachu k plazení. Hrách, jako luštěnina, obohacuje půdu o dusík, což prospívá růstu okurek. Tato symbióza zlepšuje půdní strukturu a zvyšuje úrodnost.
  • Mrkev může růst pod hráškem, aniž by si navzájem překážely, a prospívá z dusíkaté půdy obohacené hráškem.
  • Salát je rychle rostoucí plodina, která může být sklizena před tím, než hrách dosáhne plné výšky. Tím se efektivně využije prostor v zahradě.
  • Špenát roste rychle a může být sklizen dříve, než hrách doroste, čímž se maximalizuje využití plochy.

Nevhodní společníci pro hrách

  • Cibule a česnek: Tyto rostliny mohou bránit růstu hrachu, protože mají vysoké nároky na živiny a mohou narušovat růst kořenů hrachu.
  • Rajčata: Rajčata a hrách mohou soutěžit o živiny a prostor, což může vést ke sníženému výnosu obou plodin.
  • Hrách a fazole jsou  luštěniny a mohou soutěžit o stejné živiny a prostor. Obě rostliny mají podobné potřeby což vede ke vzájemnému oslabování.
  • Brambory mají jiné nároky na půdu než hrách. Společné pěstování znamená, že půda vyhovuje hráchjen jednomu z Navíc sdílejí některé choroby a škůdce, což zvyšuje riziko jejich přenosu.

 

Co po sklizni?

Po pěstování hrachu je vhodné vysadit rostliny, které budou těžit z dusíku, který hrách zanechal v půdě. Hrách, jako luštěnina, obohacuje půdu o dusík díky symbiotickým bakteriím v jeho kořenech. Zde je několik vhodných rostlin, které lze po hrachu vysadit:

Plodová zelenina: Rajčata, Papriky, Lilky, Cukety, Dýně

Kořenová zelenina: Mrkev, Ředkvičky, Cibule, Česnek

Brambory: Brambory jsou také dobrým následovníkem hrachu, protože využijí dusík, který hrách zanechal.

 

Existují určité rostliny, které mohou být náchylné na stejné choroby nebo škůdce jako hrách, nebo mohou mít jiné nevýhody při následování hrachu. Rozhodně nesázejte žádné luštěniny a řepu. Na stejné místo můžete hrách zasít až po 4 letech.

 

Další info o hrachu