Během dubna je jaro cítit nejen ve vzduchu, ale začíná být i vidět. Kvetou narcisy, tulipány a na stromech už pukají pupeny některých stromů a keřů, jako například zlatý dešť, třešně, broskve atd. Rychle přibývá slunečných dnů, teploty stoupají a nastává ideální čas pro veškeré zahradní práce. Je to ale měsíc, kdy si ještě musíme dávat pozor na mrazy, protože nejsou neobvyklé ani sněhové koberce. Proto je dobré vice než jindy sledovat předpovědi počasí a zbytečně se s výsadbou neunáhlit. Rovněž mějte po ruce zahradnické rouno, abyste ho mohli včas použít a rostliny zakrýt.
 

Sklizeň během tohoto měsíce

Je to jeden z „nejhladovějších“ měsíců na zahradě, protože z loňské úrody už toho mnoho nezbývá a na novou je ještě brzo. Ale můžete mít už nyní časný salát nebo ředkvičky ze skleníku, případně zbytky z uskladněných plodin. Za příznivého počasí už ale raší některé bylinky, jako je loňská petržel nebo pažitka.
 

Ovoce

Sazenice jahod se zpravidla sázejí už koncem léta, ale lze je mít pro jarní výsadbu jen připravené v květináčích tak, že jsme loni v létě k mateřské rostlině položili květináč a vložili do něj mladý výhon, který díky tomu získal výživu ze dvou stran a lépe zakořenil. Nyní je jen přesadíme na svá stanoviště.
Loňské jahodníky očistíme od suchých listů a přihnojíme. Pro omlazení je dobré rostliny měnit co tři až pět let, protože pak jsou již přestárlé a nemají dobrou úrodu.
Někteří zahrádkáři, kteří mají jen pár stromků broskvoní a nektarinek, je mohou ručně opylovat a to tak že polechtáme každý květ malým štětcem, čímž květ opylíme. Je to vhodné zejména v chladných dnech, kdy se včelkám moc nechce z úlů.
 

Setí, sázení a pěstování

Pokud jste v březnu již něco nezaseli, je rozhodně čas udělat to nyní.
Zasít můžete: Červenou řepu, cibuli, hrášek, boby, brokolici, růžičkovou kapustu, kedlubny, petržel, zelí, květák, kapustu, pórek, špenát, salát, ředkev a všechny byliny a koření. A určitě najdeme místo pro tymián, bazalku, levanduli, mátu, šalvěj, nebo oregano. Máte-li rádi kopr, anýz či fenykl, tak je můžete zasadit i mezi řádky s ostatní zeleninou, protože svou přítomností dokáží ochránit rostliny před případnými škůdci. Bazalku můžeme přidat k rajčatům, okurkám nebo cibulovinám. Koriandr se hodí k jahodám a červené řepě. Majoránku je vhodné zasít u mrkve. Levanduli zasadíme k salátu nebo růžím. Saturejka má blahodárný účinek na fazole a cibuloviny.
Koncem měsíce rozhodně už nesejeme jarní salát, který by nám vybíhal do květu.
Koncem měsíce můžeme do volné půdy vysévat okurky a fazole. Pro okurky si připravte záhon takto. Vyhloubíme si půlmetrovou rýhu a na její dno dáme slámu nebo slaměný hnůj, který zahrneme. Pak záhon přikryjeme černou folií a do otvorů nasázíme okurky. Budou tak mít teplo shora i zespodu, včetně dostatku vláhy a nebudou prorůstat plevelem.
Sázíme: jarní česnek, křen, jarní salát, ranou kapustu, kadeřavou kapustu, rané zelí, kedlubny, pórek cibuli. Květák raději zasaďte až koncem dubna, protože nemá rád zimu a pak špatně roste. Zatímco košťáloviny sázíme hlouběji, než původně rostly, tak květák sadíme mělčeji, aby kořínky nebyly hluboko v neprohřáté zemi, a přihrneme jej zeminou až dodatečně. I tady pomohou papírové květináče, které je od studené země trochu odizolují.
Předpěstovanou sadbu nedáváme přímo do záhonů, ale nejdříve ji trochu otužujeme v pařeništi nebo skleníku.
Rovněž je čas na výsadbu brambor, které je dobré podestlat nějakou humózní podestýlkou, aby měly dostatek výživy pro svůj růst a zajistí vám to dobrou úrodu. Máte-li nasušený kostival, nic nepokazíte, když jim občas dopřejete kostivalovou zálivku, nebo ho rovnou podložíme pod výsadbu.
Nejen v létě, ale I v tomto období vysazené rostliny zalévejte a to raději z rána.
Doma nebo ve skleníku můžete zasít: Lilek, celer, cuketu, dýni, venkovní okurky a ještě i rajčata. Sejete-li na parapetu a dáte-li za truhlíky nějakou konstrukci z alobalu, bude se světlo odrážet zpět na rostliny a lépe vám porostou.
Máme-li již v kelímcích sazenice papriky, tak ji vždy asi po 3 – 4 týdnech přesadíme, aby zesílily a příliš se za oknem nevytahovaly do výšky.
Alternativní metoda pro pěstování cukrové kukuřice – na vlhkou vrstvu kuchyňských utěrek rozložte semínka a vzduchotěsně přikryjte (zmrzlinový obal). Každý den kontrolujte, a jakmile se objeví malý bílý klíček, opatrně zasaďte semínko asi 1 cm pod povrch nejlépe do papírových květináčů pro výsadbu. Když se objeví rostlinka, opět ji přikryjte třeba zavařovací sklenicí. Kukuřice potřebují hodně dusíku, proto jim jej dopřejte.
Zejména v chladných oblastech se tato metoda dá použít i u jiných plodin, které tak můžeme vysadit ven až později.
Jarní cibuloviny (např. tulipány) si označte kolíkem, abyste je později vysadili na samostatné záhony, zůstanou-li v trávě, kterou pravidelně sekáte, pak se rostlina oslabuje.
Začátkem měsíce dáme naklíčit begonie, přepichujeme už z minula vyseté letničky a ty otužilejší vyséváme do volné půdy. Koncem měsíce sázíme i hlízovité květiny jako jsou jiřiny, mečíky, gladioly, lilie apod. Je dobré vysazovat je v týdenním intervalu, aby vám vykvétaly postupně.
Ve vhodných oblastech můžeme začít s výsadbou vinné révy až když je ideálně prohřátá půda, tj na 10°C. Abychom dosáhli bujného růstu, tak půdu přihnojíme a pečlivě okopeme.
 

Svilušky Autor foto: Aleksey Gnilenkov z Moskvy Rusko

Hnojení a ochrana

Rozhoďte kolem základny ovocných stromů vrstvu kompostu, která jim zajistí výživu pro další úrodu.
Přihnojíme ovocné stromy tak, že bujně rostoucím omezíme dusík, kdežto ostatním jej můžeme dopřát.
Mrkev je v podstatě přírodní pesticid, protože její semínka obsahují tzv. kumariny, které brání klíčení plevele a tím si zajišťuje dostatečný životní prostor pro svůj vývoj. Proto záhon s mrkví nepotřebuje takovou péči jako jiné záhony. Je to i důvod její pozdní klíčivosti. Pozor ale na pochmurnatku, což je moucha, jejíž larvy napadají kořen mrkve u raných výsevů a tím ničí úrodu. Bránit se proti ní lze také tak, že mrkev přikryjeme těsným krytem z netkané textilie nebo výsevem až koncem května.
Nastává ale čas, kdy se budí i jiní škůdci a to slimáci, kteří jsou schopni sklidit celou úrodu za vás. Pokud slimáky nezlikvidujete v raném stádiu, tak se vaše šance s přibývajícími měsíci rapidně sníží.
Pokud chceme stromy a keře ochránit od mšic, zasejeme v jejich okolí řeřichu, dají přednost řeřiše, která se jím líbí více.
Prohlédněte stromy, a pokud naleznete svilušky, musí se stromy urychleně ošetřit. Toto ošetření se dělá v době, kdy se rozevírají pupeny.
Jabloně mohou mít známky strupovitosti nebo stromy napadly pilatky, jejichž larvy stojí za červivostí plodů. Což je problém i slivoní.
Postřik dělejte raději večer, kdy už nevylétají včely.
Protože už od března sledujeme vývoj broskvových pupenů, tak víme, že jakmile jsou náhle chlupaté jako samet, nastal okamžik k postřiku proti kadeřavostí broskví. Tato doba trvá asi týden a při postřiku nesmí pršet a foukat silný vítr. Jakmile pupeny prasknou tak už stříkat nemůžeme.
 

Kultivace

Jakmile je počasí příznivé, tak ostrou motykou překopejte záhony, abyste včas zastavili růst plevelů. Kypření opakujte i v době sucha protože pokud povrch ztvrdne, nepronikne vak vláha ke kořenům a voda se zase vypaří.
Můžete prořezat fíkové stromy a rozdělit kořeny bambusů a leknínů.
Dokončíme řez růží a přihnojíme je, přičemž u velkokvětých necháváme 2-5 oček (poslední ať směřuje ven), mnohokvěté zkracujeme přibližně asi na polovinu. Pnoucím růžím odstraňujeme jen poškozené části, případně jen ty nejstarší výhony, čímž přerostlý keř prosvětlíme a omezíme houbové choroby.
Po odkvětu ostříháme zlatý déšť, aby i příští rok krásně kvetl.
Pokud jsme to nestihli udělat loni v srpnu, můžeme i za květu ořezat peckoviny. Rány se jim nyní dobře zahojí. Broskvím, které bujně kvetou, větvičky raději zakraťte až o polovinu, na jednu větev stačí 3 plody. Rovněž nastal čas přeroubování jabloní a hrušní.
Konec dubna je hraniční bod pro výsadbu dřevin. Dosázíme tedy rychle ovocné i okrasné stromky a keře, je to ale hlavně období pro broskvoně. Stromky zapěstované v kontejnerech můžete sázet i později.
Jsou-li pupeny už nality mízou, rozhodně bychom už stromy (mimo peckoviny) a keře neměli stříhat a ořezávat. Na to bylo dost času z kraje roku.
 
Obecné úkoly
Zkontrolujte všechnu uskladněnou úrodu. Proberte brambory i cibuli a shnilé odstraňte dřív, než se rozšíří i na ostatní úrodu.
Z kraje měsíce si dejte předklíčit ranné brambory a je-li příznivé počasí, vysadíme je na teplé místo.
Můžeme prosít kompost a připravit prostor pro nový odpad nastřádaný přes zimu. Na záhony používejte jen vyzrálý kompost, který musí být jemný a drobivý. Nezralý se ještě rozkládá, čímž hřeje, proto je vhodný na zarytí pod rostliny, které zespodu zahřívá. Nebezpečí ale je, že jsou v něm i nevyklíčená semena, která mohou záhon zaplevelit.
Zvyšte zálivku u pokojových květin a ty které to potřebují, rychle ještě přesaďte.
Z trávníku odstraníme staré listí a stařinu a provzdušníme jej alespoň ostrými hráběmi, aby se do půdy dostal kyslík. Jakmile se trávník trochu rozroste, hned jej posekáme, protože tím srovnáme vzniklé nerovnosti ze zimy a trávník zesílí. Současně ho přihnojíme, případně dosejte volná místa. Posekanou trávu použijte jako mulč kolem stromku a keřů, protože jim dodají živiny. Koncem měsíce je půda už dost teplá abychom mohli založit trávníky nové.
Pomalu otužujeme teplomilné rostliny, které budete přenášet k letnění do zahrady nebo na balkony. Nenecháváme je však venku moc dlouho a raději tuto dobu postupně prodlužujeme.
Vypustíme jezírko, vyčistíme jej a znovu napustíme.