Houby hřibovité – Hřib Kluzákův (Butyriboletus subappendiculatus)

Hlavní nezaměnitelné znaky

  • Klobouk světle hnědý až bělavě okrový, hladký, za vlhka mírně kluzký (odtud název).
  • Rourky vždy žluté, nezbarvují se do červena, při otlaku někdy slabě modrají.
  • Třeň válcovitý, žlutý, často s hnědavými skvrnami, bez výrazné červené síťky.
  • Dužnina žlutá, na řezu většinou nemodrá nebo jen slabě.
  • Roste velmi vzácně, hlavně v teplých listnatých lesích na vápenitých půdách.

Význam v kuchyni

Jedlý, ceněný, ale velmi vzácný a chráněný druh. Nesmí se sbírat – je veden v červeném seznamu ohrožených druhů.

Stanoviště, rozšíření

Roste v listnatých lesích, hlavně pod bukem, dubem a lípou. Má rád vápenité půdy, často v teplých oblastech. Nevyhledává světlé paseky, ale spíše stinnější stanoviště v listnatém lese. Není známý ze smíšených lesů s jehličnany – výskyt je vázán na listnaté dřeviny. V celé střední Evropě je velmi vzácný a u nás je veden jako ohrožený a chráněný druh.

Další jména

Boletus kluzakii (starší název používaný v literatuře), Lidově „kluzák“, Hřib Kluzákův byl podle dřívější klasifikace řazen do rodu Boletus – Boletus Kluzakii

Možná záměna (jen s nejedlými houbami)

  • Hřib Quéletův (Suillellus queletii) – nejedlý; má červené póry, výraznou červenou síťku na třeni, dužnina modrá na řezu a bývá nahořklý.
  • Hřib rubínový (Suillellus rubrosanguineus) – jedovatý; klobouk červený, póry červené, třeň výrazně červený, silně modrá při poranění.
  • Hřib satan (Rubroboletus satanas) – jedovatý; klobouk bělavý, póry červené, silný třeň se červenou síťkou, v mládí může mást světle zbarveným kloboukem.
  • Hřib žlučník (Tylopilus felleus) – nejedlý; má síťku na třeni, růžové až hnědé póry a extrémně hořkou dužninu.
  • Hřib nachovýtrusý (Cyanoboletus pulverulentus) – považován za jedlý, ale někdy uváděn jako nebezpečný kvůli záměně; silně černá na dotek. (Tady je trochu na hraně, ale někteří mykologové ho raději řadí k problematickým.)

Máte-li zájem, zde si můžete zadat jméno hledané houby a najít  naleziště , kde u nás roste. Pokud vás zajímá – Seznam ohrožených hub 


Popis

Celkový vzhled: 

Robustní, masitá houba se silným třeněm a typickým kluzkým kloboukem.

Klobouk: Velikost: 6–15 cm v průměru. Tvar: zpočátku polokulovitý, později klenutý až plochý. Povrch: hladký, za vlhka kluzký, proto „kluzák“. Barva: světle hnědá, béžová až okrově hnědá.

Rourky a póry: Rourky 8–15 mm dlouhé, srostlé s třeněm. Barva: jasně žlutá, ve stáří olivově žlutá. Póry drobné, kulaté, po otlaku slabě modrají.

Třeň: Velikost: 6–12 cm vysoký, 2–4 cm silný. Tvar: válcovitý až mírně kyjovitý. Povrch: žlutý, s hnědavými skvrnami, bez červené síťky. Na bázi někdy hnědavý.

Dužnina: Barva: žlutá, pevná, masitá. Na řezu většinou nemodrá, nebo jen slabě při poranění. Chuť příjemná, vůně houbová, nevýrazná.

  • Chuť: příjemná, jemná, lehce nasládlá, bez hořkosti (na rozdíl od žlučníku nebo Quéletova).
  • Vůně: nenápadná, jemně houbová, bez nepříjemných tónů.

Růst a životnost plodnice

  • Doba růstu: Plodnice vyrůstají poměrně rychle, do plné velikosti dorůstají během 5–9 dní.
  • Životnost plodnice: Vydrží asi 6–10 dní, poté začíná dužnina měknout a póry hnědnou.
  • Sezóna výskytu: Objevuje se od června do září, vzácně i v říjnu.
  • Trvanlivost v přírodě: Houba je pevná a masitá, méně často červiví než jiné hřiby, ale za vlhka rychle vodnatí a měkne.

Uchovávání

Hřib kluzákův je vzácný a chráněný druh. Přestože je jedlý a chutný, nesmí se sbírat – proto se kulinárně neužívá a nelze ho uchovávat.

Houby z rodu Butyriboletus 

  • hřib kluzákův Butyriboletus subappendiculatus  – jedlý, chráněný
  • hřib přívěskatý Butyriboletus appendiculatus  – jedlý
  • hřib královský Butyriboletus regius  – jedlý, chráněný
  • hřib Fechtnerův Butyriboletus fechtneri  – jedlý, chráněný

Houby tohoto rodu:

Nechejte se inspirovat jedlými houbami: