Rýže je jednou z nejstarších a nejdůležitějších základních potravin na světě. Pěstuje se na všech kontinentech kromě Antarktidy a živí miliardy lidí.
Přestože na první pohled může vypadat stejně, existuje mnoho druhů rýže, které se liší vzhledem, chutí, výživovými hodnotami i kulinářským využitím.
Co je rýže a proč je důležitá?
Rýže (Oryza sativa) je obilovina, jejíž zrna obsahují sacharidy, bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály. V mnoha kulturách tvoří základ stravy, protože je cenově dostupná, dlouho skladovatelná a všestranně použitelná v kuchyni.
Druhy rýže podle zpracování
Bílá rýže je nejčastěji používaná. Je zbavená slupky a klíčku, což zajišťuje jemnou chuť a delší trvanlivost. Obsahuje však méně vlákniny, vitamínů a minerálů než celozrnná rýže. Je vhodná do sladkých i slaných pokrmů, například rizota, sushi nebo příloh. Obsahuje hlavně škrob, méně vlákniny a nižší obsah minerálů a vitamínů.
Natural (hnědá) rýže má zachovaný klíček a otruby, které obsahují vlákninu, vitamíny skupiny B, hořčík a další minerály. Je výživnější než bílá rýže, ale její příprava trvá déle a má výraznější oříškovou chuť. Bohatá na vlákninu, vitamíny skupiny B a minerály, jako je hořčík nebo selen.
Parboiled rýže je zpracovaná parou, což umožnilo uchovat většinu živin z obalu přímo v zrnu. Má pevnější strukturu, nelepí se a je vhodná jako příloha.
Divoká rýže v podstatě není pravá rýže, ale jde o semena trav rostoucích v Severní Americe. Je bohatá na bílkoviny a vlákninu, má oříškovou chuť a je dražší než ostatní druhy. Nejvýživnější varianta, obsahuje nejvíce bílkovin a antioxidantů.
Druhy rýže podle tvaru zrn
Dlouhozrnná rýže – Štíhlá zrna, která po uvaření zůstávají sypká. Typická pro kuchyně jihovýchodní Asie, například basmati nebo jasmínová rýže.
Střednězrnná rýže – Má kulatější tvar a je lepkavější. Ideální pro risotto nebo paellu.
Krátkozrnná rýže – Kulatá a velmi lepkavá, vhodná pro sushi, dezerty nebo jako příloha do asijských jídel.
Proč se pěstuje tolik druhů rýže?
Různé druhy rýže se pěstují podle klimatických a půdních podmínek. Například jasmínová rýže je tradiční pro Thajsko, basmati pro Indii a pákistánské oblasti.
Každá kuchyně má své požadavky – dlouhozrnná rýže je vhodná do asijských jídel, krátkozrnná se používá pro sushi nebo dezerty.
Jak rýži správně připravit?
Rýži propláchněte pod teplou vodou, abyste se zbavili nadbytečného škrobu. Rýže nebude příliš lepkavá. U některých druhů (například basmati) se doporučuje proplachovat, dokud voda nevyteče čistá.
Některé rýže, jako basmati, je dobré nechat namočené asi 20 minut před vařením, což pomůže k lepší struktuře.
Pro většinu druhů rýže je doporučený poměr 1 šálek rýže na 1,5 až 2 šálky vody. Některé druhy rýže, jako basmati, mohou potřebovat něco méně vody (1:1,5), zatímco hnědá rýže může vyžadovat více vody (1:2). Přečtěte si doporučení na obal rýže, protože se může nabídnout podle typu.
Vaření:
Do hrnce přidejte rýži a vodu (v poměru podle druhu rýže). Přiveďte k varu na střední teplotu. Až voda začne hned vřít, snižte teplotu na minimum a zakryjte hrnec poklicí. Nezvedejte poklici během vaření, jinak unikne pára, která je klíčová pro správnou přípravu rýže. Rýži vařte na velmi nízkém ohni. Bílá rýže bude hotová za 10-15 minut, hnědá rýže může trvat 40-45 minut.
Odpočinek:
Po dokončení vaření nechte rýži ještě 5-10 minut odpočívat, stále zakrytou. To pomůže rýži „doběhnout“ a zůstane krásně nadýchaná.
Závěrečná doporučení:
- Nepokoušejte se rýžovat příliš často míchat nebo zvědět poklici, protože to může ovlivnit.
- Můžete přidat špetku soli nebo trochu oleje či másla pro zlepšení chuti, pokud si přejete.
- Pokud máte rýžovar, je to skvělý nástroj, který vše zvládne za vás a často dává perfektní výsledky.
Napsat komentář