Jak poznáme, že jsme právě prodělali infarkt (srdeční příhoda)? Někdy přijde a odejde tak nenápadně, že si toho nemusíte ani všimnout. 60 %lidí, kteří dostanou infarkt ve spánku, se už nikdy neprobudí.
Při infarktu často vidí lidé záblesky světla, bodavou bolest na hrudi, která vzniká většinou v klidu, nemění se ani s nádechem ani výdechem a je stejně intenzivní v sedě i ve stoje. Bolest trvá déle než 20 minut a neustupuje ani po podání nitroglycerinu.
Dále může postižený zvracet a může být zmatený. Osoba je díky nedostatku kyslíku bledá, silně se potí, je dušná a drží si celou ruku na hrudní kosti.
Při infarktu nemusíte mít bolesti jen v hrudníku. Jedním ze symptomů může i být bolest levého ramene, intenzivní bolest v čelistech, která vás může probudit ze spánku.
Zdravé srdce je základ úspěchu
Srdce pracuje (tluče, pulzuje) po celý náš život. Při každém stahu srdečního svalu se okysličená krev vypudí do tepen celého těla. Když jste ve stresu nebo nějakým způsobem fyzicky zatěžujete tělo, stoupne vám tepová frekvence i krevní tlak.
Tepová frekvence – je interval mezi jednotlivými stahy srdce (pulzy). Interval se u většiny lidí pohybuje mezi 60 – 100 pulzů za minutu. Muži mívají vyšší, ženy nižší hodnoty. Máte-li tepovou frekvenci v klidu přes 80, čeká vás pravděpodobně kratší život, protože se srdce nadměrně vyčerpává a jste blíže infarktu či mozkové mrtvici.
Krevní tlak – aby se krev do tepen dostala, je k tomu zapotřebí nějaké síly. Čím více síly je k tomu potřeba, tím vyšší musí být krevní tlak. Zdravý dospělý člověk má tlak kolem 120/80 mm Hg, u malých dětí to bývá 120/80 mm Hg a s věkem postupně stoupá. Je-li krevní tlak nad 140/90 mm Hg, může to vést k infarktu. Proto je to lépe řešit s lékařem.
Saturace kyslíku v krvi – neboli množství kyslíku v krvi, která odchází z plic bývá kolem pO2 95 mmHg takže její saturace je 97%. V těle je nějaký kyslík využitý a do plic se vrací krev, která má saturaci asi 75%. Při fyzické námaze si tělo vezme kyslíku více a tak bývá krev po návratu méně okysličena.
Alternativní medicína
Rajčata zlepšují průtok krve ve zvápenatělých tepnách (ateroskleróza, křečové žíly, infarkt)
Rovněž ananas výrazně snižuje riziko trombózy, protože brání shlukování krevním destičkám.
Piperin obsažený v pepři je účinný “požírač” volných radikálů, které přispívají nejen ke vzniku řady onemocnění, ale současně urychlují stárnutí a vedou k ateroskleróze, srdečnímu infarktu nebo mozkové mrtvici.
Ořechy jsou bohatým zdrojem nenasycených mastných kyselin, vlákniny, vitamínů a minerálů. Pomáhají snižovat cholesterol a mají vliv na kardiovaskulární a nervovou soustavu. Doporučují se však konzumovat v omezeném množství, protože mají vyšší kalorickou hodnotu.
Salicyláty, které ostružiny obsahují, dobře působí na srdeční choroby (stejně jako Acylpyrin).
Kiwi – Díky velkému množství luteinu je vhodné jako prevence vzniku srdečních onemocnění.
Česnek je díky allicinu dobrý prostředek při prevenci krevních sraženin a snižuje krevní tlak. Měl by se nadrtit vždy čerstvě před konzumací, protože allicin v nadrceném česneku rychle degraduje.
Meloun obsahuje aminokyseliny, které snižují rozvoj aterosklerózy, protože pomáhá při rozšíření cév. Také snižuje tuhost aorty a tepen u obézních postmenopauzálních žen s hypertenzí. Snižuje krevní tlak u lidí s nadváhou.
Ibišek súdánský se také používá pro zlepšení srdečních chorob a vysokému cholesterolu.
Napsat komentář