Hruška patří mezi běžné ovoce, ale její význam není zanedbatelný. Obsahuje vodu, sacharidy, vlákninu, menší množství vitaminu C, draslík a další látky. Zajímavé jsou také polyfenoly, tedy rostlinné látky s antioxidační aktivitou.
Hruška může podpořit pestrý jídelníček a je dobrým zdrojem vlákniny a obsahují několik skupin bioaktivních látek.
Vláknina a trávení
Hrušky obsahují rozpustnou i nerozpustnou vlákninu. Vláknina pomáhá střevům pracovat pravidelněji a zvyšuje objem střevního obsahu. U některých lidí může přispět k lepšímu vyprazdňování.
Hrušky obsahují také fruktózu a sorbitol. Právě proto mohou u citlivějších lidí působit projímavě nebo nadýmat. To není alergie, ale běžná reakce na některé cukry a cukerné alkoholy. Sorbitol je sladká látka, která může ve větším množství zrychlit průchod střevem.
Lidé se syndromem dráždivého tračníku mohou hrušky hůře snášet. Některým vadí hlavně syrové plody, zatímco tepelně upravené snesou lépe. V takovém případě rozhoduje osobní tolerance.
Vnitřní použití
Plody se jí čerstvé, vařené, pečené, sušené nebo zavařené. V lidovém prostředí se hruškový kompot často podával při zácpě a lehčích trávicích potížích.
Sušené hrušky mají koncentrovanější cukry i vlákninu. Hodí se jako energetická potravina, ale nejsou vhodné k neomezenému pojídání. U lidí s cukrovkou nebo s hlídáním příjmu cukru je potřeba počítat s vyšší koncentrací sacharidů.
Vnější použití
Hruška nemá v moderní fytoterapii významné vnější použití. Lidově se někdy zmiňují ovocné masky nebo obklady z dužniny, ale nejde o dobře doložený léčebný postup.
Na podrážděnou pokožku může syrové ovoce působit i dráždivě, hlavně u citlivých lidí. Při ekzému, infekci, mokvající ráně nebo výrazném zarudnutí nemá smysl nahrazovat péči lékaře ovocnou dužninou.
Tradované, ale neověřené účinky
Lidové léčitelství připisovalo hruškám mírně močopudný, ochlazující a projímavý účinek. Některé zdroje uvádějí využití při zácpě, žízni, rekonvalescenci nebo lehkém zahlenění. Moderní důkazy však tyto účinky nepotvrzují jako léčbu konkrétních nemocí.
Výzkum se více soustředí na vlákninu, polyfenoly a vztah ovoce k celkovému zdraví. Přehled o hruškách uvádí možné souvislosti mezi konzumací hrušek a nižším rizikem některých metabolických potíží, ale takové výsledky nelze převést na jednoduché léčebné tvrzení.
Používané části a sběr
Plody se sklízí se podle odrůdy od léta do podzimu. Často se hrušky sklízejí ještě tvrdší a nechávají se dozrát po sklizni. To zlepšuje chuť i skladovatelnost.
Hrušky se hodí do kompotů, povidel, koláčů, dezertů, salátů, omáček i k sýrům. Pečené hrušky dobře ladí se skořicí, hřebíčkem, ořechy a medem. Sušené hrušky se tradičně používaly jako zimní zásoba ovoce.
Pevnější odrůdy se hodí na zavařování. Měkčí a aromatické odrůdy jsou lepší k přímému jídlu. Přezrálé hrušky rychle moučnatí a kazí se, proto je zpracujte včas.
Na co si dát pozor
Hrušky mohou nadýmat, hlavně ve větším množství. U citlivých lidí mohou zhoršit průjem. Dětem se podávají raději zralé, oloupané a v přiměřeném množství.
Lidé s cukrovkou nemusí hrušky vynechat automaticky, ale musí je započítat do příjmu sacharidů. Sušené hrušky mají cukr mnohem koncentrovanější než čerstvé plody.
Zdroje: Systematic Review of Pears and Health – NIH; A review of pears as functional food – NIH; Comparative study of pear cultivars – NIH.
