NEJEDLÁ – Bedla vlnatá – Lepiota clypeolaria vypadá jako pěkná, malá, chlupatá ovečka ve vlněném kabátku na chlupatých nožičkách.
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lepiota_clypeolaria_a1_(3).JPG
Význam: Nejedlá houba, která byla kdysi uváděna jako jedlá houba průměrné kvality.
Období růstu: Červenec – Říjen
Výskyt: Bedla vlnatá je poměrně rozšířena houba. Roste jednotlivě nebo ve skupinách v humózní půdě jehličnatých i listnatých lesů, v nížinách i ve výše položených místech. Najdeme ji také na okrajích lesů, v zahradách i parcích.
Záměna: Bedlička zapáchající (nejedlá) – Lepiota Cristata, nepříjemně páchnoucí houba.
Bedla nažloutlá (nejedlá) – Lepiota magnispora, ta se liší výrazně žlutými, okrově oranžovými až hnědnoucími vláknitými šupinami na okrově zabarveném klobouku. Třeň je žlutěokrový, při sesychání se zabarvuje do výrazně oranžové barvy.
Bedla ohňopochvová (nejedlá) – Lepiota ignivolvata, která má oranžově hnědou oblast kolem prstene a třeň při otlačení ve spodní části červená.
Bedla hřebenitá (Lepiota cristata) má na klobouku větší a tmavší šupiny, třeň ani klobouk nemají vatovité zbytky závoje a voní po pestřcích.
Další jména: Bedla hávnatá, Bedla vlnitá, Bedlička vlnatá (slovensky),
Popis bedly vlnaté
Klobouk: Má průměr 30 – 100 mm, v mládí vejčitý, později zvoncovitý až kuželovitý a v dospělosti plochý. Na okraji má zbytky bílého, pavučinového závoje (proto hávnatá). Celý povrch plodnice je vláknitě nadýchaný. I klobouk je měkký, suchý, hustě vlnatě šupinatý, pokrytý o několik odstínu tmavšími, až hnědými vločkami, jejichž barevná intenzita je nejvýraznější uprostřed klobouku. Základní barva je bělavá, krémová, někdy nažloutlá, někdy rezavě hnědý. Má uprostřed tupý, mírně tmavší hrbolek , který je téměř hladký, okrový až rezavě hnědý.
Lupeny: Jsou u třeně volné, husté, břichaté, různé výšky, lehce vyklenuté, bílé až světle krémové. Při otlačením hnědnou.
Třeň: 40 – 120 mm vysoký a 3 – 10 mm široký. Je válcovitý, vatovitě vláknitý, dutý, dole je hlízovitě rozšířený, snadno vylomitelný, velmi křehký, dutý. Na bílém podkladě má krémové až hnědavé šupinky nebo je vlnatý až chlupatý. Nad mizejícím prstenem hladký, ve stáří je lysý. V mládí je bělavý, našedlý, ve stáří okrově žlutý až hnědý.
Prsten: bělavý, prsten někdy není znatelný, často zhroucený a úplně chybí.
Dužina: Bílá až světle okrová, na řezu barvu nemění. Má vatovitou konzistenci.
Chuť: Má mírnou, příjemnou, nasládlou chuť. Vůně je značně proměnlivá, většinou výrazně houbová, ale i kořenitá až štiplavá, někdy lehce ovocná.
______________________________________________________________________
ZDROJE:
Aurel Dermek: Huby lesov, lolí a lúk
Ladislav Hagara: Atlas hub
Reader`s Digest Výběr, spol. s r.o.: Houby, česká encyklopedie
Myko atlas
O houbách
Na huby
Mushroom Expert (Houbový expert)
Biolib – bedly
Seznam ohrožených hub
Napsat komentář