Kotrč štěrbákový (Sparassis brevipes) – je charakteristický svou plodnicí tvořenou složitě rozvětvenými útvary, které mají široké, ploché a vlnité laloky. Tyto laloky nejsou tak jemně kadeřavé jako u kotrče kadeřavého. Na rozdíl od něj má kotrč štěrbákový širší větve, které mohou být zubaté nebo mírně rozeklané, což je jeden z hlavních rozpoznávacích znaků. Dalším nezaměnitelným rysem je jeho krátký třeň, který dává houbě „přisedlý“ vzhled.
Význam: je to jedlá houba, ale jeho kuchyňské využití je omezenější než u kotrče kadeřavého. Mladé plodnice jsou chutné a vhodné pro různé kulinářské úpravy, zejména do polévek, omáček nebo na smažení. Avšak starší plodnice mohou být tuhé a méně chutné. Houba je ceněna pro svou texturu a chuť, ale není tak oblíbená jako kotrč kadeřavý.
Výskyt:
- Stanoviště: Tato houba preferuje jehličnaté lesy, zejména roste na bázi kořenů stromů, především borovic a smrků. Je saprotrofní a někdy i parazitická, což znamená, že částečně žije z rozkladu odumřelých organických látek.Rozšíření: Je rozšířen hlavně v Severní Americe, zejména v oblastech s jehličnatými lesy. V Evropě, včetně České republiky, je jeho výskyt vzácný. Nejčastěji se nachází v severních oblastech nebo v horách.
Další jména:
Anglicky: Short-stemmed cauliflower mushroom, Německy: Kurzstieliger Krause Glucke, Francouzsky: Sparassis à pied court
Možná záměna (NEJEDLÉ / JEDOVATÉ)
-
Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) – jedlý: velmi podobný, ale větší, s delšími a víc zkadeřenými větvičkami. Rozdíl není nebezpečný, jen kulinářský – oba druhy jsou jedlé.
-
Choroše (rod Meripilus, např. choroš oříš – Meripilus giganteus) – nejedlé až tuhé: plodnice sice mohutné a vějířovité, mohou růst v trsech u pařezů, ale netvoří jemně členěné větvičky jako kotrč.
-
Korálovce (rod Hericium, např. korálovec ježatý – Hericium erinaceus) – chráněné, nejedlé: místo plochých větviček mají dlouhé bílé „ostny“ visící dolů. Záměna spíše teoretická, vzhledově jde o jiný typ „korálovité houby“.
-
Některé druhy kuřátek (Ramaria) – většina nejedlá nebo jedovatá: rostou však obvykle menší, mají pevnější dužninu a větvičky tenčí, vzpřímené. Riziko záměny hrozí spíš nezkušeným houbařům – kuřátka mohou být jedovatá (např. kuřátka sličná).
📌 Shrnutí:
Kotrč štěrbákový je jedlý druh, ale vzhledem k jeho korálovitému vzhledu je potřeba dávat pozor na záměnu s některými kuřátky (Ramaria), mezi nimiž se vyskytují i jedovaté druhy. Bezpečným rozlišovacím znakem je u kotrče ploché, laločnaté a rozvětvené větvičkování, zatímco kuřátka tvoří spíš úzké prutovité větvičky.
Máte-li zájem, zde si můžete zadat jméno hledané houby a najít naleziště , kde u nás roste. Pokud vás zajímá – Seznam ohrožených hub
Popis
Vzhled: Kotrč štěrbákový je rozpoznatelný svým složitě větveným, kadeřavým tvarem, který může na první pohled připomínat květák nebo mořské korály. Jeho plodnice tvoří rozvětvené a ploché laloky, které jsou široké a zubaté, méně jemně kadeřavé než u kotrče kadeřavého. Celkově je kotrč štěrbákový masivní a robustní houba, jejíž vzhled lze snadno zaměnit s jinými druhy kotrčů, zejména kotrčem kadeřavým. Rozdílný je však jeho méně kadeřavý a plochý vzhled.
Tvar plodnice: Plodnice je velmi hustě rozvětvená, složená z mnoha vlnitých laloků, které jsou ploché a mohou být mírně zvlněné nebo zubaté. Tyto laloky tvoří kulovitý až nepravidelný tvar, který může být někdy široce rozložený do stran.
Barva: Barva houby je krémová, nažloutlá až světle hnědá. Mladé plodnice bývají světlejší, s věkem tmavnou do hnědých odstínů.
Velikost: Plodnice kotrče štěrbákového může dosahovat průměru kolem 10 až 30 cm, někdy i větších rozměrů, a výšky přibližně 5 až 15 cm. Celková velikost závisí na věku a podmínkách růstu.
Povrch: Povrch laloků je drsný, vlnitý, ale méně kadeřavý a jemný než u kotrče kadeřavého. Větve jsou spíše široké a ploché, což dává houbě „roztřepený“ vzhled.
Třeň: Kotrč štěrbákový má velmi krátký třeň (nohu), který je částečně nebo téměř úplně skryt pod plodnicí. Tento třeň je tuhý, světlejší barvy, často spojený s kořeny stromů, zejména jehličnanů, jako jsou borovice nebo smrky.
Dužnina: Dužnina je tužší, zejména u starších plodnic. U mladých plodnic je pružnější a měkčí, ale jak houba stárne, dužnina tvrdne a stává se méně vhodnou pro kuchyňské použití.
Růst a životnost plodnice
-
Doba růstu: Plodnice vyrůstají během 7–14 dní do plné velikosti.
-
Životnost plodnice: Vydrží obvykle 2–3 týdny, pokud je počasí suché a chladnější; v teplém a vlhkém počasí se rychleji rozpadá.
-
Sezóna výskytu: Od srpna do října, vzácně i na začátku listopadu.
-
Trvanlivost v přírodě: Plodnice jsou poměrně odolné, ale ve vlhku snadno zahnívají, zatímco v suchu tvrdnou a vysychají.
Uchovávání:
-
Sušení: Vhodné – usušený kotrč si uchovává aroma, před použitím je nutné namočit.
-
Mražení: Možné – doporučuje se předem krátce povařit a zamrazit.
-
Nakládání: Mladé kusy lze nakládat do octového nálevu.
-
Okamžitá spotřeba: Nejlepší je spotřebovat čerstvý do 1–2 dnů po sběru, protože rychle měkne a kazí se.
Všechny houby z rodu Sparassis :
- Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) – Jedlý.
- Kotrč Němcův (Sparassis nemecii) – Jedlý
- Kotrč štěrbákový (Sparassis brevipes) Jedlý
- Sparassis spathulata – Jedlý
- Sparassis laminosa – Jedlý
- Sparassis radicata – Jedlý
- Sparassis miniensis – Jedlý
Napsat komentář