Houby hřibovité – Hřib satan (Rubroboletus satanas)

Hlavní nezaměnitelné znaky 

  • Klobouk bělavý až našedlý, někdy s olivovým nebo lehce narůžovělým nádechem, velmi masitý a mohutný.
  • Třeň výrazně červený až karmínový, v horní části se žlutým podkladem a typickou červenou síťkou.
  • Rourky v mládí žluté, brzy oranžové až krvavě červené, póry sytě červené.
  • Dužnina žlutá, na řezu slabě modrá.
  • Výrazný, nepříjemný zápach starších plodnic připomínající zkaženou cibuli nebo mršinu.

Význam v kuchyni:

Hřib satan je jedovatý – i malý kousek syrové houby způsobuje prudké zažívací obtíže (zvracení, průjmy, křeče). Není smrtelně jedovatý, ale může vyvolat silnou dehydrataci. V syrovém stavu: prudce toxický. Po dlouhém vaření (30 min a více) jedovatost mizí, ale pokrm má nepříjemný zápach, proto se nikdy nesbírá k jídlu. Houba je vzácná a v některých zemích chráněná.

satan

ZDROJ

Další varianty této houby

Výskyt – stanoviště, rozšíření:

Roste v teplých listnatých lesích, zejména pod dubem, bukem a lípou, vzácně pod kaštanem. Upřednostňuje vápenité půdy. Vyskytuje se v jižní a střední Evropě, u nás hlavně v teplejších oblastech jižní Moravy a Polabí.

Další jména:

Hřib krvavý, Červenáč, červenka, Bliják, Slovensky: Hríb satanský, Německy: Satansröhrling, Latinské synonyma: Boletus satanas, Boletus marmoreus, Boletus tuberosus, Tubiporus satanas, Boletus sanguineus

Možná záměna (jedlé houby):

  • Hřib kovář (Neoboletus luridiformis) – jedlý po úpravě: třeň posetý červenými zrníčky, bez síťky, dužnina intenzivně modrá.
  • Hřib koloděj (Suillellus luridus) – jedlý po úpravě: klobouk tmavší, hnědavý, třeň se zrníčky, nikoliv síťkou.
  • Hřib Quéletův (Suillellus queletii) – jedlý po úpravě: menší, na řezu červená linka mezi rourkami a dužninou, bez síťky.
  • Hřib kavkazský (Suillellus mendax) – jedlý: síťka pouze v horní části třeně, spodní část se zrníčky, klobouk s olivově nazelenalým odstínem.

Máte-li zájem, zde si můžete zadat jméno hledané houby a najít  naleziště  kde u nás roste. Pokud vás zajímá – Seznam ohrožených hub 

Popis:

Celkový vzhled: Mohutná, masitá houba s krátkým, tlustým třeněm a velkým bělavým kloboukem.

  • Klobouk: 10–35 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později poduškovitý. Povrch jemně plstnatý, barva bělavě krémová až šedobílá, místy s hnědavými skvrnami. Na okraji může prosvítat červená barva rourek.
  • Rourky: Zpočátku žluté, ve stáří oranžové až červené, při otlaku slabě modrají. Póry v mládí žluté, později krvavě červené, okraj klobouku se žlutým lemem.
  • Třeň: 4–17 cm dlouhý a 4–15 cm tlustý, soudkovitý až kyjovitý. Nahoře žlutočervený, dole červený. V horní polovině krytý červenou síťkou.
  • Dužnina: Masitá, pevná, ve stáří měkne. Žlutá, na řezu slabě modrá.
  • Chuť a vůně: Chuť nevýrazná. Vůně u mladých plodnic slabá, u starších však nasládle odporná, připomínající hnilobu či shnilé zelí.

Růst a životnost plodnice

  • Doba růstu: 7–10 dní do plné velikosti.
  • Životnost plodnice: 1–2 týdny, pak rychle měkne a zahnívá.
  • Sezóna: Červen–září.
  • Trvanlivost: V přírodě krátkodobá – za vlhka se rozkládá, za sucha tvrdne.

Uchovávání

Z praktického hlediska je houba je jedovatá – pro kulinářské využití se nehodí, a proto se ani neuchovává žádným způsobem.

Přehled druhů rodu Rubroboletus a jejich jedlost:

  • Hřib satan (Rubroboletus satanas) – jedovatý
  • Hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus) – nejedlý, chráněný
  • Hřib Dupainův (Rubroboletus dupainii) – nejedlý, chráněný
  • Hřib legalií (Rubroboletus legaliae) – jedovatý
  • Hřib alpejský (Rubroboletus alpinus) – nejedlý
  • Hřib pestrý (Rubroboletus pulchrotinctus) – nejedlý

Houby tohoto rodu:

Nechejte se inspirovat pokrmy z jedlých hub: