Houby hřibovité –  Hřib nachovýtrusý (Porphyrellus porphyrosporus)

Hlavní nezaměnitelné znaky:

  • Klobouk tmavě hnědý až černohnědý, suchý, sametový, bez červených a žlutých tónů.
  • Rourky šedavé až olivově šedé, póry drobné, nikdy jasně žluté ani červené.
  • Dužnina šedohnědá, na řezu nemodrá.
  • Chuť nahořklá, vůně zatuchlá (někdy po syrových bramborách).
  • Roste vzácně pod buky a duby na kyselých půdách.

Význam v kuchyni:

Někdy se označuje jako jedlý, ale nemá zvláštní chuťovou hodnotu. Mnoho houbařů ho nesbírá, protože dužnina při sebemenším dotyku silně a okamžitě černá,

…

Další varianty této houby

Výskyt:

Vyskytuje se poměrně vzácně, ale roztroušeně po celé republice, nejčastěji v jehličnatých a smíšených lesích. Upřednostňuje kyselé půdy a vlhčí místa, často v blízkosti smrků, buků nebo borovic. Roste jednotlivě nebo v malých skupinách.

Další jména

Hřib špinavý, Kominík, Hřib nachový (méně časté) Slovensky: Tmavohríb obyčajný, Německy: Schwärzlicher Röhrling, Latinsky starší synonymum: Boletus porphyrosporus

Možná záměna

Tato houba má velmi specifický vzhled, který je v praxi těžko zaměnitelný s jinými houbami. Ale nezkušený houbař si ji může zaměnit:

  • Stářím zčernalé plodnice jiných hřibovitých hub, u kterých došlo k výraznému tmavnutí – ale zkušený houbař si povšimne odlišné stavby a barvy rourek, třeně i vůně.
  • Hřib černý (Tylopilus alboater) – nejedlý – Celý plod černý, póry špinavě bělavé až černé, dužnina po poranění silně tmavne,  roste velmi vzácně. Chuť mírně hořká.

Máte-li zájem, zde si můžete zadat jméno hledané houby a najít  naleziště , kde u nás roste. Pokud vás zajímá – Seznam ohrožených hub 

POPIS

  • Celkový vzhled houby: Tato houba působí nenápadně a zemitě, s převládajícími tmavými šedohnědými tóny na všech částech plodnice. Nepřitahuje pozornost sytými barvami jako jiné hřibovité houby, ale její neobvyklé zbarvení je specifickým znakem.
  • Klobouk: Velikost 5–15 cm, tvar v mládí polokulovitý, později až plochý, okraj může být mírně podvinutý. Barva je tmavě šedohnědá až téměř černá, povrch matný, jemně plstnatý až sametový. Ve vlhku bývá trochu lepkavý.
  • Rourky: Husté, spíše krátké, v mládí šedavé, později tmavnoucí do šedočerna, při otlaku tmavne. Póry jsou drobné a mají stejně tmavé zbarvení.
  • Výtrusný prach: hnědofialový až nachový – klíčový znak, který dal houbě jméno.
  • Třeň: Válcovitý až kyjovitý, bez síťky, výška 5–12 cm, tloušťka do 3 cm. Barva je hnědá až černohnědá, povrch jemně sametový, často stejně tmavý jako klobouk.
  • Dužnina: Šedobílá, na řezu slabě modrá, především ve vrchní části klobouku. Ve spodní části třeně často zůstává bez výraznější změny. Konzistence je pevná, vláknitá.
  • Chuť a vůně: Chuť je nevýrazná až mírně nasládlá, někdy s lehce houbovým tónem. Vůně je slabá, někdy trochu připomíná suché listí nebo zemitou půdu.

Růst a životnost plodnice

  • Doba růstu: Z malého zárodku dorůstá plodnice do plné velikosti během 7–10 dní.

  • Životnost plodnice: V dobrém stavu vydrží zhruba 7–12 dní. Poté začíná rychle měknout, tmavnout a bývá napadána hmyzem.

  • Sezóna výskytu: Objevuje se od července do října, nejčastěji v srpnu a září.

  • Trvanlivost v přírodě: Plodnice nasávají vodu, při deštích rychle měknou a snadno se rozkládají.

Uchovávání

V minulosti byla uváděna jako jedlá, dnes je však považována za nejedlou. Kulinářsky se nedoporučuje sbírat ani zpracovávat.

18 / 5 000

thumbs down

Druhy z rodu Porphyrellus:

Porphyrellus porphyrosporus – Hřib nachovýtrusý Jedlý, méně chutný
Porphyrellus pseudoscaber – Hřib šedočerný (neověřený nález v ČR)  – vzácný

Houby z tohoto rodu:

Nechejte se inspirovat pokrmy z jedlých hub: