Všichni, kteří nebydlí v dosahu obecní kanalizace musejí nějak vyřešit fekálie. S tím ale souvisí i řada zákonů, které je potřeba dodržovat. Opak může být brán jako přestupek s pokutou až 50 000 Kč.
V minulosti byla nejčastějším řešením „kadibudka“ někde na zahradě, ale vzhledem k neustále zhoršujícímu životnímu prostředí se tato nelibě zapáchající místa stávají minulostí. I dnes je však mnoho lidí, kteří nemají úplně jasno nejen v tom, co mohou a nemohou, ale i v záchodové terminologii. Nevědí tedy, kam vlastně jejich více méně zpracovaná večeře putuje.
 
Kadibudka (černá díra)
Fekálie se v minulosti střádaly v neutěsněných jímkách, kde tekutinu vstřebávala okolní půda, nebo trativod vyvedený do vzdálenějších míst od domu. Bohužel tento způsob je stále hodně běžný na chatách. Tuhý odpad majitelé nikam neodváželi, ale vyváželi jej na svá pole. Pomineme-li hrozný zápach který se linul krajinou, zvláště, když v daném období pořádně nezapršelo, tak šlo i o docela nechutnou podívanou, protože fekálie byly velmi často ještě nezpracované vč. použitého papíru (často noviny).
Tato „černá díra“ je přímo katastrofou pro všechny studny, které se nacházení v její blízkosti.
Podle zákona č. 254/2001 Sb. (kontaminace povrchových a podzemních vod) nelze odpadní vody z obytných domů vypouštět do přírody ukládá majitelům nemovitostí, jak nakládat s odpadními vodami.
 
Žumpa (jímka)
Je dobře izolovaná, vodě odolná nádrž, která je určená k zachycování odpadu z domácnosti. Žumpu je proto nutné v nějakém časovém intervalu vyvážet. Jak často, to záleží na způsobu využití. Kde je osm kubíků moc, tak jinde může být na hranici únosnosti.
Určitým vylepšením díry v zemi byly dvoukomorové žumpy s přepadem tekutých částí, které se rovněž používaly na hnojení polí. Zápach byl trochu menší a estetika nedostávala tak na frak.
Lepší otázkou je tedy jak velkou žumpu budu potřebovat. Jde-li o chatu, kde trvale nebydlíte, stačí dosela malá.
Nejlépe je sednout si nejdříve ke stolu a objem si spočítat. Každá návštěva WC nás bude stát asi 200 ml tekutiny. Půjdeme-li 5 x denně, je to 1 litr. K tomu je ale potřeba přičíst asi 3 litry vody na spláchnutí. Jste-li dva, je to asi 30 litrů denně.
Určitě si budete potřebovat udělat i nějakou další hygienu. Jsou mistři, kteří se dokáží osprchovat v 5 litrech vody, ale počítejte na jednu sprchu raději 20-50 litrů, podle toho, jak rádi se pod sprchou zdržujete.
A máme tady ještě mytí nádobí a údržba domácnosti. I zde je to různé. Může jít o 10 nebo o 50 litrů odpadní vody denně.
Když si tyto položky sečtete a vynásobíte počtem členů domácnosti, pak vám vyjde velikost žumpy. Čtyřčlenná rodina může měsíčně vyprodukovat i 20 m3 odpadu, podle toho, jak je úsporná.
Vývoz žumpy něco stojí, a průměrná cena v závislosti na velikosti cisterny stojí asi tisíc korun. Zjistěte si proto zázemí, jaké vám daná lokalita nabízí. Počítejte s tím, že zaplatíte celou cisternu, ať bude úplně plná, nebo jen z jedné poloviny. Řešením může být, že si odvoz domluvíte se sousedem a o náklady se podělíte.
Podle zákona jde o obecnou stavbu a její výstavbu je nutné oznámení stavebnímu úřadu – zákon č. 183/2006 Sb. Technické parametry určuje vyhláška č. 268/2009 Sb. Vyvážení jímky je uvedeno v zákoně č. 254/2001 Sb., (§ 38).
 

Septik

Vznikl z předchozí potřeby odfiltrovat hustou a řídkou část fekálií. Zpravidla jde o tří komorovou jímku a každá z komor má jemnější a jemnější strukturu. Obsah není nijak provzdušňován a konečný produkt je pročištěn asi ze 60-ti procent, což je pro vypouštění do přírody stále ještě nedostatečné. Ani po další filtraci přes filtrační písek není odpad vhodný pro vypouštění do přírody, protože zákon upravuje i obsah fosfátů. Na septik je potřeba stavební povolení (jde o vodní dílo) a při vypouštění obsahu do obecní kanalizace i souhlas vodohospodářů. zákon č. 254/2001 Sb (§ 55, odstavec 1, písmeno c). Je pravděpodobné, že bude v budoucnu potřeba dokládat potvrzení o množství vyvezeného odpadu.
 

ČOV (domácí čistička)

Jde o čističku odpadních vod, které lze vypouštět do přírody. Nejčastější technologie má provzdušňování (aerobní) a biologické odbourávání nečistot. Mívají asi 96% účinnost. S provozem ČOV souvisejí náklady na elektřinu a biomasa, která se do čističky nalévá. Výhodou je ale relativně nízká pořizovací cena a prostorově nenáročnou stavbu. Naopak nevýhodou je stavební povolení vč. povolení vodohospodářů a složitý schvalovací proces. Povolení se zpravidla vystavuje jen na 10 let, aby se majitelé v budoucnu raději napojili na veřejnou kanalizaci.
V ČOV nelze používat některé domácí chemické přípravky na bázi chloru, protože tím dochází k vyhubení všech čistících kultur v čističce.
 

Další možnosti

Existují i alternativní způsoby, jak se zbavit domácího odpadu. Mezi ně patří domácí čistící systém. Kde je odpad zpracováván v kořenové čističce. Nevýhodou je to, že na tento systém je potřeba velká plocha pozemku, kam odpad odtéká.
Kompostovací záchod může být další alternativou. Mohou být separační, průsakové nebo jen shromažďovací. nejméně obtěžující je asi separační systém, který je vhodný pro neomezený počet uživatelů a  není závislý na teplotě okolí.
Dražší variantou je spalovací toaleta, která pro svůj provoz potřebuje jen elektrickou energii a možnost odvětrání, něco jako komín, protože výsledný odpad je jen popel. Je vhodná pro chaty, menší domy a je vhodná i pro více lidí.