Co je to imunita a proč je tak důležité mít imunitní systém „ v pořádku”? Imunita je schopnost organismu rozeznat „své“ od „cizího“ a pomocí buněk lymfocytů, makrofágů aj. a protilátek imunoglobulinů toto „cizí“ zneškodnit. „Cizím“ je nejčastěji choroboplodný zárodek bakterie, virus – proto se někdy pojem imunita zjednodušuje na obranu proti infekci.
Jako cizí se však chová i transplantovaný orgán a v některých případech je imunitní reakce namířena dokonce i proti vlastním buňkám a orgánům např. nádorům nebo jinak změněným či poškozeným buňkám, ale i proti zdravým buňkám – autoimunita.
Poznání mechanismů imunity pomohlo odhalit příčinu řady nemocí a umožnilo jejich léčbu. Imunitní systém nepřetržitě vykonává dozor nad celým organismem, díky imunitnímu systému organismus denně likviduje cizorodý materiál pronikajícího do něj z okolního světa. Jde o systém, který má podobně jako mozek paměť a který se učí srovnání- imunizace, ale který musí být i velmi dobře kontrolován. Jsou stavy, kdy je tato kontrola porušena a pak jsou účinné mechanismy imunitního aparátu namířeny proti vlastnímu tělu a poškozují je – autoimunita. Naopak při oslabení imunitního systému trpí organismus častými infekcemi a nádory.

Způsob, na němž je založeno rozpoznání vlastních částí těla od cizích, spočívá v rozeznávání řady více či méně odlišných chemických struktur, zejména bílkovin a cukrů jimi vázaných. Každá taková struktura, kterou lze rozeznat, se nazývá antigen. Imunitní systém zná antigeny svého vlastního těla a toleruje je. Naopak na takové antigeny, které nezná, reaguje a tvoří proti nim protilátky, popř. zabíjí jejich nositele . Navíc si takové setkání pamatuje a při jeho opakování proti němu zasáhne rychleji a s větší silou.

Buněčná imunita – je vytvářena T lymfocyty a podílí se zejména na přímé likvidaci cizorodých organismů a buněk. Je důležitá při obraně proti některým virům, plísním mykózám, bakteriím žijícím uvnitř buněk bakterie tuberkulózy, nádorům a podílí se též na event. odvržení transplantovaných orgánů. Mimo to reguluje další imunitní reakce.
Humorální protilátková imunita – podstatou je tvorba protilátek imunoglobulinů plasmatickými buňkami vznikajícími z B lymfocytů. Uplatňuje se u mnoha bakteriálních infekcí, viróz, chrání proti bakteriálním toxinům. Oba systémy pracují ve vzájemném propojení a patří k tzv. specifické imunitě, která je namířena proti přesně definovanému antigenu na základě jeho rozeznání.

V obraně proti infekci se však uplatňuje i tzv. nespecifická imunita např. fagocytóza, která působí do jisté míry „naslepo“ proti cizímu, a umožňuje tak obranu organismu ještě před vytvořením specifických protilátek nebo buněk přesně namířených k likvidaci vetřelce. Je propojena s imunitou specifickou, protože celý imunitní systém funguje jako celek.

Autor článku: Mgr. Robert Ritschel

www.prirodnimedicina.eu