Existuje jen málo druhů jídel, které vyvolávají v člověku takový pocit rozkoše jako je právě čokoláda. Mimo jiné bsahuje i stimulanty, jako je kofein, theobromin a fenyletylamin. Všechny tyto stimulanty zvyšují aktivitu neurotransmiterů v částech mozku, které ovládají naši schopnost soustředění a schopnosti zůstat ve střehu.
Vědecké poznatky o čokoládě
Kvalitní čokoláda je významným zdrojem vitamínů (A, B1, B2, B3, C, E), obsahuje také magnézium, kalcium, kyselinu pantotenovou, měď, draslík, železo, zinek, mangan a antioxidanty zvané flavonoidy. Ty snižují krevní tlak a riziko srdečního infarktu. Čokoláda obsahuje nasycené i nenasycené mastné kyseliny a díky těmto složkám je důležitým zdrojem živin pro náš organismus.
Existuje mnoho teorií, proč v nás vyvolává čokoláda tak dobrý pocit, ale asi nejvíce kontroverzní poznatky pocházejí z Institute v San Diegu v Kalifornii. Vědci tvrdí, že čokoláda obsahuje farmakologicky účinné látky, které mají stejný účinek na mozek jako marihuana. Tyto chemické látky mohou být zodpovědné za některé úmrtí vyvolané psychózou, spojenou s čokoládovou touhou.
Jisté však je, že se sice při jezení čokolády nedostanete do rauše, ale existují v ní látky, které mohou být spojené s dobrým pocitem. U některých lidí může na čokoládě vzniknout závislost.
Historie čokolády
Čokoláda se v Americe pila dávno před tím, než se jakýkoli mořeplavec vůbec odvážil pomyslet na výlet tímto směrem. Její lahodná chuď byla objevena indiány na území dnešního Mexika. Byla tak významnou pochutinou, že ji pili vysoce postavení Aztékové, Olmékové a Májové při svých rituálech. Proto u nás byla z počátku považována za drogu.
Indiáni si vyráběli čokoládovou pěnu a čokoládové kaše, do kterých se přidávaly různé příchutě, jako je např. vanilka nebo chilli. Kakaové boby (semena) se používaly jako platidlo a všechny oblasti, které podléhaly Aztékům, musely odevzdávat část svých bobů jako daň.
V Evropě se začala čokoláda zabydlovat až v 17. století ale díky její vysoké ceně si ji mohly dovolit jen vyšší vrstvy.
Z počátku nebyla nijak přislazována a pila se podobně jako káva – tedy jako stimulant, a navíc se ji vcelku právem přisuzovaly afrodisiakální účinky. Brzy však chilli nahradil cukr, což pro pití kakaa znamenalo výrazné rozšíření. Proto se začalo kakao pěstovat i v dalších koloniích, které připadaly Francii, Holandsku apod. Kakao sice zlevnilo, ale přineslo tamějším obyvatelům mnoho strádání v otrocké práci.
V 19. století byla objevena možnosti oddělení kakaového másla od kakaového prášku, výroba stoupla a čokoláda se stala dostupnější ještě širším vrstvám.
Čokoládu dávali lidé i svým domácím miláčkům, protože se dlouho nevědělo, že obsahuje velké množství alkaloidu theobrominu, který jim může poškodit nervovou soustavu se smrtícími účinky.
První továrny na výrobu čokolády vznikly v Holandsku a Švýcarsku.
Dnes se pěstuje v Karibiku, Africe, jihovýchodní Asii, v Jižním Pacifiku, … Největší plantáže najdeme hlavně v západní Africe (Pobřeží slonoviny) a v Mexiku.
Zdroj: www.exploratorium.edu
Napsat komentář