Karcinom prsu spojený s těhotenstvím, případně do jednoho roku po porodu, se vyskytuje přibližně v 1 případě na 3 000 těhotenství.

Druhým nejčastějším karcinomem během těhotenství je karcinom děložního hrdla, který se objevuje asi ve 2 případech na 10 000 těhotenství.

Pokud bychom porovnali četnost karcinomů u mladších rodiček a žen starších 35 let, karcinom prsu je častější u starších žen. V roce 1991 v České republice rodily ženy starší 30 let jen velmi vzácně, přibližně 4 %. V roce 2007 jich bylo už 26 %, a dnes, pokud rodí 40letá žena, nikoho to příliš nepřekvapí.

Diagnostika

Karcinom prsu si žena často identifikuje jako bulku, kterou si nahmatá při samovyšetření. Může se však projevit i zánětlivými změnami na kůži s bolestivým prosáknutím žlázy nebo krvavou sekrecí z bradavky.

Problém může nastat také při kojení, kdy se dostavuje silná bolest, nebo kojenec nemocné prso úplně odmítá.

Vzhledem k fyziologickým změnám prsou během těhotenství a kojení může být metoda pohmatem i mamografické vyšetření méně přesná. V prsu se často vyskytují nezhoubné nádory související s těhotenstvím či kojením, které ženy mohou přehlédnout. Proto bývá zhoubný nádor u těhotných a kojících žen diagnostikován později, často až ve větší velikosti. Pozdější diagnóza může znamenat i postižení lymfatických uzlin.

Samovyšetření prsů by mělo probíhat častěji než obvykle, a pokud si žena najde bulku, která nemění svou polohu déle než měsíc, měla by navštívit lékaře, který stanoví správnou diagnózu. Pro těhotné a kojící ženy je nejspolehlivější diagnostickou metodou biopsie. Pokud jsou již zasaženy lymfatické uzliny, další vyšetření se soustředí na plíce, játra a kosti, kam metastázy nejčastěji postupují. Jsou-li postiženy kosti, může to mít negativní vliv na plod, včetně rizika vzniku vrozených vad, mentální retardace nebo spontánního potratu.

Léčba

Léčba karcinomu během těhotenství může být komplikovaná, protože to, co je nejlepší pro matku, nemusí být dobré pro nenarozené dítě. V prvním trimestru je proto někdy nutné ukončit těhotenství, jelikož chemoterapie je v tomto období kontraindikována.

Později v těhotenství má chemoterapie pro plod mnohem nižší riziko, ale s blížícím se porodem se ze zdravotních důvodů přerušuje.

Chirurgický zákrok lze provádět během celého těhotenství, včetně anestezie. Nejčastěji se provádí mastektomie s odstraněním lymfatických uzlin, přičemž se rekonstrukční chirurgie doporučuje odložit až po porodu.

Radioterapie prsu se pro vysoké riziko v počáteční fázi těhotenství nedoporučuje; v pozdějším stadiu se radiační zátěž přizpůsobuje stáří plodu, nebo se odkládá až na dobu po porodu.

Biologická a hormonální léčba není během těhotenství vhodná.

Po celou dobu léčby musí být plod pečlivě sledován, aby se zajistilo, že se správně vyvíjí. Porod může nastat dříve, než je plod plně zralý, ale ideálně by měl proběhnout přirozenou cestou až po 37. týdnu těhotenství. Císařský řez by vyžadoval odklad léčby, což by mohlo znamenat větší zdravotní riziko pro matku.

Po léčbě karcinomu prsu je možné normálně otěhotnět, i když je schopnost oplodnění nižší než u zdravé populace. Problémy mohou nastat při kojení z prsu, který byl radiologicky ozářen, protože toto prso může mít sníženou tvorbu mléka.

 

Autor článku : AI