Odhaduje se, že přibližně 1/3 dětí přijatých do psychiatrické léčebny má vražedné sklony.
Při bližším zkoumání se zjistilo, že děti s vražednými sklony byly mnohem častěji týrané než ty ostatní. Měly mnohem více poškození orgánů a mozkové dysfunkce.
Když je dítě bito, je s ním třeseno a naráženo do předmětů, nastává v mozku drobné krvácení a časem dochází k mozkové dysfunkci.
Když se zkombinuje predispozice k psychóze a nějaký typ poškození mozku spojené s týráním v dětství, vznikne extrémně nebezpečná osobnost.
Disociativní porucha identity
Tato porucha vzniká následkem týrání nebo traumatu v dětství. Mozek si vytvoří více odlišných osobností a každá osobnost dostane za úkol řešit jiné problémy. Vykazují naprosto odlišné reakce a často se liší i jejich písmo. Běžné psychologické testy, které se používají při různých příležitostech, mohou být velmi zkreslené. U téže osoby jsou výsledky jednou normální a jindy psychotické.
Násilné alternativní osobnosti bývají karikaturou zla. Vytvářejí se v mysli trápených dětí s cílem odebrat jim bolest. Brání je před skutečnými nebo smyšlenými nepřáteli. Představují sílu, odvahu a lstivost potřebnou k přežití. Slabší z identit předá té silnější všechny negativní vzpomínky. Často si proto nepamatují, že byli v dětství zneužíváni a týráni.
Není nikdy jasné, kdy se osobnost tohoto člověka úplně změní na jinou. . Jedna identita o druhé nemusí nic vědět a jiná tou druhou záměrně manipuluje: „Udělá všechno, co mu řeknu:“
Každý je občas disociativní, stačí, když se pohrouží do svých myšlenek natolik, že přestane vnímat okolí. Zapomene odbočit na cestu, která vede do jeho cíle, nevnímá, co mu říká vedle stojící osoba apod. To ještě samo o sobě neznamená poruchu osobnosti.
Limbický systém
Je skrytý uprostřed mozku a zabývá se lidskými potřebami, jako je jídlo, sex, vztek, reflexy apod. Můžeme mu také říkat opičí mozek, protože je to velmi stará a primitivní část mozku. Stará se o to abychom přežili.
Čelní lalok
Je zde umístěno sebeovládání. „Mám chuť na tu čokoládu, ale nedám si ji.“ Brzdí reakce, které by mohly něco nebo někoho poškodit. Je to taková brzda limbického systému.
Při disociativní poruše identity tato brzda často selhává a vítězí pudy.
Nezvladatelné nutkání
Překlopí-li se chování takové osoby do oblasti násilných činů, neměla by nikdy opustit celu vězení, protože se její jednání může zopakovat.
Zdroj: dokumentární film Není šílenství jako šílenství
Forenzní psychiatrička Dorothy Otnow Lewis
Napsat komentář