Správná výsadba švestek je 60 % úspěchu. Stromek potřebuje slunné místo bez průvanu. Švestka moc dobře netoleruje ani sucho ani podmáčený terén. Švestka neroste v bažinatých oblastech, rašeliništích, písčitých a kyselých půdách.
Švestku můžeme vysadit na podzim, nejlépe asi jednoho a půl měsíce před zamrznutím půdy. Na jaře před vyrašením pupenů. Švestka, která už má listy je odsouzena k záhubě, protože se nezakoření.
Jak správně zasadit švestku
- Vložte kořeny na jeden den do kbelíku s vodou.
- Vzdálenost k nejbližšímu stromu nesmí být menší než 3 m.
- Vykopejte díru, která by měla mít hloubku 50 cm a průměr 70 cm.
- Do jámy dejte směs úrodné půdy, 15-20 kg humusu, 200 g dusičnanu amonného, 2 kg hrubého písku, 500 g superfosfátu, 300 g chloridu draselného, 400 g vápna, 1-2 kg drceného kamene.
- Sazenice se umístí na výše uvedenou směs, kořeny se narovnají a posypou zeminou bez hnojiv.
- Hodně zalít, klidně 1-2 kbelíky vody.
Hnojení švestky
Na jaře se švestky hnojí močovinou nebo dusičnanem amonným v dávce 20 g na metr čtvereční velikosti koruny stromu. Můžete také zakopat hnůj – 5-10 kg. Dobrý výsledek má i zalévání stromu roztokem ptačího trusu nebo divizny (3-4 kbelíky pod každý stromem), zejména před kvetením. Po nasazení plodů se hnojení organickými látkami nebo minerálními hnojivy opakuje.
Od 3 let růstu vždy na podzim zakopat do okolní půdy 10 kg hnoje, 300-500 g superfosfátu, 200 g chloridu draselného a 1 kg popela.
Podzimní hnojení švestek podporuje zrání mladých výhonků, zvyšuje odolnost proti mrazu a zvyšuje výnos. Když strom plně rodí, bude potřebovat organické hmoty více – 20 kg na m2. Současně se nemění množství aplikace minerálních hnojiv.
Nedostatek dusíku vede ke špatnému kvetení, úbytku plodů a listy jsou světle zelené.
Lze to napravit postřikem močovinou (50 g na 10 l vody) nebo dusičnanem amonným (20 g na kbelík s vodou).
Přebytek tohoto prvku se stává důvodem rychlého růstu větví, které před chladným počasím nemají čas dozrát. Výsledkem je, že švestka v zimě zmrzne.
Při nedostatku draslíku se listy stočí, změní barvu na hnědou. Je nutné přidat 40 g na m2 draselného hořčíku.
Slabý růst, šedavě zbarvené listy, jejich předčasné opadávání na podzim, drobné plody jsou známkami nedostatku fosforu. Na podzim musíte přidat superfosfát s humusem, jak je popsáno výše. Pokud horní listy zežloutnou, pak švestka nemá dostatek železa.
Švestka přináší plody hojněji, pokud v sousedství rostou švestky jiných odrůd. Často mrzne a během jarních návratových mrazů kytičkové větvičky velmi trpí. Proto se doporučuje pěstovat mrazuvzdorné pozdní odrůdy.
Jak prořezávat švestku
První 4 roky má švestka silný růst. Někdy až 2 metry. Intenzivní růst výhonků je potřeba omezit každoročním letním zaštipováním mladých větví a jarním prořezáváním o 1/3. Jinak se vytvoří vysoká koruna s plody budou jen na špičkách větví.
Po 10 letech výnos švestek klesá a je nutné omlazující prořezávání. Provádí se zjara, když už nemrzne, ale pupeny ještě nevyrašily. Švestka plodí maximálně 30 let. Potom nepomůže ani prořezávání stromu a je potřeba myslet na nové stromky. Sazenice začíná plodit za 4-5 let.
Rady na pěstování švestek
- Chceme-li získat větší plody, je dobré nezralé plody protrhat tak, aby byly od sebe 5-7 cm. Větve by se pod tíhou ovoce mohly zlomit.
- Je důležité odstranit kořenové výhonky. Velmi oslabují mateřskou rostlinu.
- V suchém létě musí být švestka alespoň jednou týdně dobře prolita vodou. Chcete-li udržet vlhkost, můžete kořenový kruh mulčovat trávou nebo jiným materiálem.
- Na podzim je nutné provést důkladné zalití tak, aby byla hlína mokrá nejméně 50 cm.
Zdroj: https://avgulen.com/sliva/
Napsat komentář