Máte-li na zahraně hrušně, možná se vám na listech objevily oranžové skvrnky – rez hrušňová. Když otočíte lístek na rubovou stranu, jsou na nich malé nádorky, ze kterých vykukují tyčinky podobné housenkám. Vypadá to docela odporně.

Jde o rez hrušňovou

Tato rez ke svému výskytu potřebuje dva hostitele. Jedním je hrušeň a druhým je jalovec. Jde konkrétně o jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec klášterský neboli chvojka klášterská (Juniperus sabina). Zatímco první z jalovců pochází z Asie, tak ten druhý se u nás v historii pěstoval jako léčivka.
Rez hrušňová přezimuje na jalovci. Na jaře se na větvičkách začnou tvořit oranžovo-hnědé, rosolovité patvary, které za sucha vyprašují výtrusy této houby a ty následně napadají kvetoucí hrušně.
Na hrušních se pak rzi líbí nejen na listech, ale  vytváří něco jako rakovinné útvary i na letorostech a někdy dokonce i na plodech.
Problémem je, že v posledních letech vystřídaly ovocné zahrady – zahrady okrasné a právě tam, se jalovec často vysazuje. Pokud jste si jej na zahradě vysadili i vy, tak vás možná ani nenapadlo, že jste tím vyřkli ortel všem hrušním jak ve vlastní, ale tak i v sousedních zahradách, protože se nakazí vše v okruhu asi 200 metrů, a při příznivých povětrnostních podmínkách i mnohem dále.

rez

Proč je tato rez pro hrušně tak škodlivá?

Pochopitelně nejde jen o to, že pohledově je to dost nechutné. Strom prostřednictvím listům přijímá vláhu, živiny a neméně důležité jsou pro ně i sluneční paprsky. Nemocný list tuto funkci nemůže plnit, snižuje se tedy asimilace, díky čemuž strom neprospívá, špatně přirůstají letorosty, násada plodů je menší a plody jsou nekvalitní.

Jak tomu zabránit?

Nejlépe by bylo výše uvedené jalovce a jejich kultivary pokud možno sázet jen v parcích, nebo v městské zástavbě, kde hrušně pravděpodobně nenajdeme. Pokud ale máte souseda, kterému podobnou zálibu nevymluvíte, tak si můžete

  •  na hrušky nechat zajít chuť,
  •  koupit si je v obchodě a nebo
  •  vysadit hrušeň, která má alespoň nějakou odolnost proti této rzi.

rez

Bohužel i v tomto případě by bylo lepší udělat na jaře dva postřiky nějakým chemickým přípravkem, který se používá např. proti strupovitosti jabloní. Jeden postřik se dělá před rozkvětem a druhý po odkvětu hrušně.