BEDLA BRESADOLOVA

Bedla Bresadolova (Lepiota bresadolae) se vyskytuje spíše ve vlhkých lesích. Klobouk je šupinkatý, hnědé šupiny jsou výrazné, povrch klobouku suchý. Třeň je bělavý nad prstencem, pod ním tmavší, hnědnoucí, bez mozaiky. Prstenec je nepohyblivý a při poškození žloutne, postupně mění barvu na oranžovou a červenohnědou. Hrbolek na klobouku je mírně vystouplý.

Význam: Jedovatá houba, může způsobit bolesti žaludku, zvracení a průjem. Je snadno zaměnitelná s jedlými druhy bedlí.

Období růstu: červenec – září (listopad)

ZDROJ

Další varianty této houby

Výskyt:

• Stanoviště: Roste v trsech, v lesích na pařezech, hlavně na vlhkých místech v listnatých a smíšených lesích. Dále na místech, která byla nějakým způsobem ovlivněna člověkem (skládky rostlinného odpadu, na tlejícím listí/jehličí, skládky dřevních zbytků, zahrady, sady, parky, apod.) převážně v mírných oblastech.
• Rozšíření: Pochází ze Severní Ameriky, ale rozšířila se v Evropě.

Další jména: Nemá běžná lidová jména. Leucocoprinus biornatus, Agaricus americanus, Lepiota bresadolae

Možná záměna:

• Bedla hřebenitá Lepiota cristata (Nejedlá): Podobný vzhled, ale menší a s charakteristickou vůní.
• Bedla hnědočervenavá Lepiota brunneoincarnata (Jedovatá): Podobné šupinky na klobouku, jedovatá.
• Bedla červenající (Macrolepiota rhacodes) (Nejedlá)

Zde se můžete podívat na nalezižtě, případně na  ohrožené druhy hub.

POPIS:

Klobouk:

Dosahuje průměru 3–7 cm. Je pokryt purpurově hnědými šupinami na světlém podkladu, které jsou suché a vláknité. Povrch je často mírně zrnitý. Klobouk má polokulovitý tvar, postupně se stává plošším. Hrbolek na středu je jen mírně vystouplý a není příliš výrazný, má purpurově hnědou barvu.

Třeň:

Třeň je 5–8 cm dlouhý a štíhlý. Nad prstencem je bělavý, pod prstencem hnědne. Nemá viditelnou mozaiku a jeho základna může být lehce rozšířená.

.

Prstenec:

Je nepohyblivý, blanitý, později převislý. Barva je bělavá, zespodu hnědnoucí.

Lupeny:

Lupeny jsou husté, bílé až krémové, postupně získávají světlejší hnědý odstín.

Dužnina:

Dužnina je bělavá, při poškození žloutne, po chvíli zoranžoví a červeně zhnědne.

Chuť a vůně:

Je nevýrazná, mírně nakyslá. Vůně slabá a příjemná.

Chuť: Nevýrazně nakyslá, vůně slabá a příjemná.

Houby z rodu Lepiota:

• Lepiota cristata – Bedla čepičkatá, Nejedlá, potenciálně jedovatá.
• Lepiota bresadolae – Bedla Bresadolova, Nejedlá, toxická.
• Lepiota brunneoincarnata – Bedla hnědooranžová, Jedovatá.
• Lepiota castanea – Bedla kaštanová, Nejedlá, toxická.
• Lepiota felina – Bedla cibulkotřenná, Nejedlá.
• Lepiota ventriosospora – Bedla, Nejedlá.
• Lepiota magnispora – Bedla, Nejedlá.
• Lepiota ochraceofulva – Bedla, Nejedlá.

Houby z tohoto rodu:

Nechejte se inspirovat pokrmy z jedlých hub: