Fujara

Fujara je lidový dřevěný dechový hudební nástroj. Jde o obdobu gotické basové trojdírkové píšťaly, které byly velmi známé a hojně rozšířeny v Evropě ve 12. až 13. století.

Podle slovenských odborníků na slovenskou fujaru spadá místo vzniku fujary do oblasti severně od města Banská Bystrica. Usuzuje se, že trojdírková basová píšťala se na toto území dostala v době tureckých válek, kdy u Slovenské Ľupči pobýval pluk žoldnéřů ze západní Evropy.

Na fujaru hrávali pastýři při pasení ovcí a také při rozličných slavnostních a smutečních příležitostech. Používala se i jako signální komunikační nástroj. Hra na fujaru vyžaduje, aby měl hráč hudební sluch. Hráč střídal svoji hru se zpěvem.

Hra na fujaru

Hra na fujaru nevyžaduje znalost not, ale hudební sluch hráč na fujaru mít musí. Nejčastěji se vyskytuje fujara laděná v G, dlouhá asi 172 cm. Na fujaru lze zahrát jen durovou stupnici od tónu, v němž je fujara laděná, a to v rozsahu 2 oktáv. Půltóny do jisté míry zahrát jdou částečným zakrytím jednoho ze tří hmatových otvorů, ale to už vyžaduje velikou praxi a v klasické hudbě pastevců se tato technika nepoužívá. Protože nejvyšší a nejnižší tóny rozsahu se hrajou o poznání hůř, jsou pastevecké písně laděné mixolydicky, t.j. začínají až pátým tónem spodní durové oktávy. Proto mají ty písně takový zvláštní nádech.

Cena fujary je jen orientační, každý kus je originálem. Liší se ve velikosti i způsobu ladění.  Aktuální nabídku koncovek k okamžitému odběru najdete po prokliku na tlačítko „Podívejte se na aktuální nabídku”