Nastal čas, kdy se zahrada uložila do zimního spánku. Ne tak ale zahradník. Ten, kdo na to pamatoval včas, nyní si zálibně prohlíží svou zahradu i nyní, protože jsou na ní stále zelené rostliny a tu a tam vykukují barevné plody šípků, cesmíny, hlohu, hlohyně dřišťálu, samičích jedinců tisů, nebo rakytníků.
A když hned na začátku měsíce nařežeme “barborky” a dáme je do vody, budeme mít krásné květy i na Vánoce. Dobře se k tomu hodí višně, třešně, mandloně, dříny nebo zlatice.

Sklizeň v tomto měsíci

Sklízíme poslední čínské zelí, kadeřavou a růžičkovou kapustu, pór letní.
Průběžně sklízíme špenát, , čekanku, pór zimní, kapusta, kedlubny, salát, zimní ředkev, tuřín, zimní salát, zimní zelí a květák, nové listy bylinek.
 

Obecné práce v zahradě

Pokud to počasí dovolí a půda není zmrzlá, můžeme pokračovat v rytí záhonů, zapravování hnoje či shrabování listí, které můžeme přihrnout na zasazené cibuloviny nebo kolem trvalek a tím jim uděláme peřinu na zimu, kterou na jaře uklidíme. Nechcete-li je k tomuto účelu použít, a máte mulčovač, nasekejte je a dejte do kompostu, kde budou tlít mnohem rychleji.
Zkontrolujte mladé stromky a vysoké keře a zabezpečte je proti větru, přihrňte k nim hlínu, případně svažte korunky, aby je nezlomil těžký sníh. Sníh, ale může být i užitečný. Když ho nahrneme na záhony, bude sloužit jako ochrana před mrazem a současně bude rostliny zavlažovat. Nemáme-li oplocenou zahradu, je potřeba stromky zabezpečit ohrazením třeba pletivem proti okusu zvěří, k tomu účelu dobře poslouží i staré PET láhve, nebo starý novinový papír.
Máte-li vykopané jámy pro sázení stromů, je možné zasadit zakořeněné ovocné stromy a keře. Zeminu přihrneme ke kmínkům, (i u starých stromů), aby je u něj nevytvářely kaluže, které následně zmrznou. Nově vysázené stromky zaléváme, kdykoli není půda zmrzlá a je suchá. Nestihneme-li stromky zasadit, tzv. je založíme v hlubší jámě, zalijeme a důkladně přihrneme a vysadíme je až na jaře.

Můžete začít prořezávat jabloně a hrušně a zkracovat výhony stále plodících malin, které přestaly rodit. Ze stromů odstraňujeme scvrklé plody, které mohou být zdrojem moniliózy.

Stojí za to odstranit veškeré žluté listy ze zimních košťálovin, protože podporují vznik různých nemocí.
Zeleninu, která zůstala na záhonech, můžete před silnějšími mrazy zakrýt papírovým pytlem, protože ač jim mráz nevadí, mohlo by je zabít denní slunce, které by je rozehřálo po mrazivé noci.
Nezapomeňte v suchém měsíci zavlažovat dvouletky, trvalky, které chráníme netkanou textilií proti chladu, ale také uskladněné balkónové květiny.
Pokud byly růže napadené černou skvrnitostí, spálíme jejich listy.
Koncem měsíce můžete začít přesazovat řízky balkonových květin do samostatných květináčů.
Některé cibuloviny (lilie) nemají rády v zimě mokro, proto je dobré je něčím na zimu přikrýt.
Zazimujte nádrže s rybami, aby nezamrzly až ke dnu, tak je přikryjte a izolujte třeba listím. V zimě led alespoň občas rozbijte, aby ryby a rostliny na dně nádrže neuhynuly.
Promrzlý a nasáklý trávník je náchylný k poškození, proto po něm raději nechodíme.
Pravidelně kontrolujeme stav uskladněného ovoce, zeleniny, cibulí a hlíz, které chceme sázet na jaře. Zkontrolujte i brambory, zejména je třeba zkontrolovat, zda se ve sklepě neprohánějí slimáci.
Nyní je vhodná doba pro půdní analýzu, čili kontrolu pH půdy. Kyselost půdy se měří na stupnici od 1 do 14, přičemž 7 se považuje za neutrální a je vhodná pro většinu rostlin. Pod 7 je kyselá a zásaditá je nad 7. Vzorky půdy z vaší zahrady můžete poslat k odborné analýze, kde se dozvíte pH a obsah živin, nebo můžete použít sadu, kterou lze koupit v zahradních centrech.
Prosinec je tradičně měsícem, kdy je dobré projít katalog osiv a rozhodnout, co chcete pěstovat a doobjednat. Dejte si proto na kousek buničité vaty pár semen, která máte v zásobě a tím si ověříte jejich klíčivost.
Dokud si ještě pamatujeme, co jsme měli kde zasazeno, poznamenáme si to, abychom v příštím roce dodržovali střídání plodin na jednotlivých záhonech.
Nezapomeňte ani na hnojiva a přípravky na ošetření rostlin, na které už na jaře nebude čas.
 

Setí, sázení a pěstování

Vyséváme trvalky, které potřebují přes zimu přemrznout, a v květináčích je umisťujeme do země. Pelargonie a petúnie vyséváme do misek, které necháváme rašit v teplých místnostech. Pokud jste minulý měsíc zapomněli zasadit tulipány a země ještě není zmrzlá, klidně to můžete udělat i nyní.
Nařežte si řízky z letošních vyzrálých výhonků (těsně pod hranicí pupenu) od měkkého ovoce jako je angrešt, rybíz, vinné révy. U černého rybízu je vhodná délka výhonu 20-25 cm, u ostatního ovoce je to 30-38 cm. Vložte je do půdy do hloubky přibližně poloviny jejich délky. U řízků černého rybízu nechejte na řízku všechny pupeny.
Koncem měsíce si nařežeme rouby, které řežeme z vnější stravy koruny, uskladníme je do písku a chráníme před mrazem. Můžeme je taky uložit vedle stromu a zakrýt listím a sněhem. Až půda na jaře povolí, zapíchneme je do země, kde nezačnou rašit a vydrží až do července.
Ještě není pozdě zasadit česnek. Pozor na moc vlhkou půdu, protože česnek nemá rád přemokřenou půdu. Proto mu podestelte třeba písek.
Je vhodná doba i k výsadbě rebarbory.
Není-li zem zmrzlá, přesadíme si do několika květináčů listovou petržel a pažitku, a ty pak uložíme do sklepa. V zimě je postupně dáváme na okenní parapet, kde nám rychle obrazí.
Na parapetu můžeme celou zimu pěstovat v truhlících i kopr, kerblík, hrášek, sóju, hořčici, čočku nebo řeřichu, která zlepšuje látkovou výměnu. Tu ale vysejeme raději na vrstvu vlhké buničité vaty.
Protože mrkev a petržel klíčí asi měsíc, je dobré je vysévat už koncem prosince, aby vyklíčili co nejdříve na jaře. Pokud by nám vyklíčila příliš brzy a zmrzla by, můžete provést ještě jeden výsev později a zachovat pak ten záhon, který je zdravější, semena nejsou tak drahá.
 

Ve skleníku

Těsně po Vánocích vysejte do truhlíků cibuli. Rovněž může pokračovat výsev zimních salátů. Zvláštní pozornost musí být věnována větrání, je vhodné větrat v teplejších dnech.
 

Uskladňování zeleniny a ovoce

Kořenovou zeleninu uskladníme v písku v chladnějším a vlhčím sklepě. Nahoru můžeme dát třeba igelit, abychom zabránili vysychání písku. Máme-li sklep suchý, uložíme kořenovou zeleninu do pergamenových pytlů. V neprodyšných pytlích by zelenina shnila.
Zeleninou můžeme dávat i do 5 litrových sklenic, které obrátíme dnem vzhůru a položíme na nějaký rošt, aby zelenina mohla dýchat.
Nemáte-li sklep vůbec nebo je na vaši úrodu malý, můžete zakopat do země nějaký starý barel, do kterého zeleninu naskládáte, zakryjete třeba dřevěnými laťkami a zasypete asi 30 cm hlíny.
Máte-li prostornou půdu, můžete tam ukládat podle vzorů našich babiček ovoce v seně, může se ale stát, že vám tam zmrznou. Pak můžete vyzkoušet metodu pomalé aklimatizace, což znamená že je přikryjete a necháte je několik dnů pozvolna probudit v nějaké chladné místnosti, což může chvíli trvat a nebudete-li nedočkaví, zůstanou i dále pěkná.