vlkJednomu vlkovi se zdálo, že našel výbornou svačinu. Když se probudil, vstal ze svého brlohu a šel se podívat na lesní pěšinu, kde opravdu našel sádlo. I řekl si:

„Všichni říkají, že sny jsou jako vítr, a přece se mi sen nyní vyplnil.“

Potom šel dál a přišel k velké kaluži, kde postávala kobyla s hříbětem. Vlk mě pořád ještě hlad, a tak kobyle řekl:

„Dej mi to hříbě, mám hlad!“

Kobyla nebyla hloupá a rychle mu odpověděla:

kobyla
„Počkej chvíli, začala jsem kulhat, asi jsem šlápla na trn. Mohl by si mi jej z nohy vytáhnout?“

Vlk souhlasil a už se těšil na dobré jídlo.  Kobyla zvedla zadní nohu a když si vlk kopyto prohlížel, kopla do něj tak, až se převalil na záda. Než se zase vzpamatoval, byla kobyla i s hříbětem pryč.

 

Potom šel vlk dále a potkal bachyni s malými selátky:

„Dej mi ta selátka, já mám velký hlad!“ řekl vlk.

praseBachyně rychle přemýšlela, jak se vlka zbavit: „To je dobrý nápad, ale ta selátka ještě nemají žádná jména, musíme je nejdříve pokřtít.“

Vlk souhlasil a šli i se selátky k řece, aby je tam pokřtili. Bylo to nedaleko mlýna. Když ta selátka postříkali vodou, začala nahlas kvičet. Uslyšeli to mlynářští psi a přiběhli se podívat, co se že tam děje. Když je vlk uviděl, polekal se a dal nohy na ramena.

 

Za nějaký čas přišel na pěkný palouček, kde mu vítr zavál do čenichu vůni starého berana, který se nedaleko pásl.

„Berane, mám velký hlad, sním tě,“ zakřičel.

„Dělej, jak myslíš, ale jsem už moc starý, polámeš si na mě zuby? Víš co? Lehni si, otevři hubu a já ti do ní skočím.“

Protože byl vlk hloupý, uvěřil mu. Lehl si a otevřel hubu dokořán. Jenže beran se místo toho rozběhl a nabral vlka na rohy. Vlk odletěl daleko až k lesu a beran si šel svou cestou.

beran

Po chvíli se vlk vzpamatoval a vzdechnul si:

„Jak je to možné, že mám takovou smůlu? Zdálo se mi sice, že najdu dobrou svačinu a tu jsem pak opravdu našel, ale jaká mě potom potká smůla, o tom už se mi v tom snu nezdálo.

Ale dobře mi tak! Neměl jsem dělat kobyle doktora, neměl jsem křtít selátka!  A jak jsem si vůbec mohl myslet, že mi beran sám skočí do huby?!“

Stáhl ocas mezi zadní nohy a šoural se ke svému brlohu, aby tem smolný den zaspal.