Mobbing/bossing – šikana rozhodně nesouvisí s režimem. Jsme to právě my, kdo se bojí cokoli říct, abychom nějak nevybočovali a nedráždili. Nejedna psychologická studie potvrdila, že se chováme stejně jako zvířata ve stádě. Když někoho lynčují, okolí většinou mlčí a dívá se raději jinam, aby se agrese neobrátila i proti nim. Slabší jedinci se k lynčujícím raději přidá, podle hesla pod svícnem je tma. Jen mizivé procento se tomu vzepře a obyčejně za to platí hlavou.
Skvělou půdou pro šikanu je velký kolektiv lidí. Čím větší, tím ni častěji se tam šikana vyskytuje. Ani velké a bohaté společnosti, zaměstnávající mnoho psychologů nejsou na tuto situaci dost připraveny a projevy mobbingu potlačit nedokážou.
Má mnoho podob. Může jít o sexizmus, věkovou diskriminaci, tělesnou nebo psychickou odlišnost. Pokud jedinec nějak vybočuje, a to jak v pozitivním či negativním směru, je středem pozornosti. „Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde“, praví jedno z lidových mouder.
Statistická fakta
S Mobbingem / bossingem se u nás setkalo asi 16 % zaměstnanců. Terčem skrytého teroru bývají starší zaměstnanci a ženy s dětmi, protože si hůře hledají jiné místo a nechávají si mnohé líbit.
Velmi ohroženi jsou i aktivní a samostatné osoby, přestože mohou podávat skvělé výkony. Nepohodlní se stávají proto, že nechtějí ztratit svou nezávislost.
Tam, kde začne fungovat psychoteror, klesá motivace zaměstnanců, klesá výkon a mizí pocit sounáležitost s firmou. Zaměstnanci ztrácejí samostatnost a začnou pracovat jen pod nátlakem, čímž výrazně klesá jejich efektivita.
Příklad ze života
„Před pár lety jsem se ucházela o místo marketingového poradce v jedné z našich nejznámějších společností. Předtím jsem celkem úspěšně podnikala a zaměstnávala několik desítek lidí, ale chtěla jsem změnu. Nová pozice, na kterou jsem byla přijata, mě velmi bavila a současně jsem byla velmi hrdá na to, že jsem součástí této společnosti.
Asi po měsíci mého působení:
V pátek se regionální ředitel hrdě procházel po svém působišti. V pondělí už neměl v kanceláři ani tužku a na jeho místě seděl někdo jiný.
Nechápala jsem. Podle mých předchozích zkušeností se o sesazení osob mluvilo delší dobu, ale takto?! Dobře, jsem tu krátce, třeba to až takové tajemství nebylo. Divné ale bylo, že o tom nikdo nahlas nebavil a jen to bylo spláchnuto několika pšt, pšt, …
Celá situace se ale za pár měsíců zopakovala. Zasedací pořádek ve vedení společnosti se zase změnil.
Věrna vzorci stádového chování jsem si říkala, že se to týká jen vedení, a že zákulisním bojům nerozumím. My pěšáci, kteří jim vlastně ty peníze nosíme, můžeme být v klidu, když budeme mít dobré výsledky. Jenže pak následovaly další ne zrovna čisté akce, které se týkaly i nás.
Žádný základní plat
Byli jsme závislí jen na velikosti a množství objednávky. Čas od času byly vyhlašovány soutěže typu: „Kdo bude mít v příštím týdnu nejvíce objednávek, dostane za odměnu „volné“ (zobchodované) firmy, …“
Mezi odměněné jsem se často dostávala i já. Brzy sem pochopila, jaké to bylo Pyrrhovo vítězství. Dostali jsme za odměnu hromadu malých firem, které už o žádné služby zájem neměly.
Déle sloužící obchodníci, si totiž ze svého portfolia vybírali firmy, které nedokázali zobchodovat a vložili je do oné tomboly. Místo deseti malých dostali nějakou velkou společnost po odchozích obchodnících. Takže ten odměněný „chudák“, musel oběhnout třeba dvacet firem, aby získal tisíc Kč, zatímco té velké perspektivní společnosti stačilo jen zavolat a získat odměnu 10 tisíc za obnovenou (pokračovací) objednávku.
Kastovní společnost obchodníků
Jedni měli v měsíci deset objednávek a odměna byla šestimístná. Jiní měli objednávek 30 a odměna byla jen čtyřmístná.
Dostat se k hodovnímu stolu byla tedy složitá. Buď se zařadíš do stáda a budeš tančit, jak se zde píská, nebo, …
V obchodě všeobecně platí, že zisk se začíná obchodníkovi tvořit, až začnou zobchodované firmy opakovat objednávku. Je-li služba dobrá, pak další objednávka plyne tak nějak automaticky. Nejhorší je tedy získat první objednávku.
Logicky by se dalo říct, že obchodník je placen z obchodu a jestli mu stačí 10 tisíc (50) měsíčně, je to jen jeho věc. Žádné další výdaje společnosti neplynou, území si nijak nenárokuje, tak proč by někomu překážel?
Hon na čarodějnice
Abyste mohli někomu zabavit „majetek“, musíte jej obvinit z „čarodějnictví“. Kdo tedy do systému dostatečně nezapadne, musí z kola ven a jeho obchodované firmy si mohou rozdělit prominenti.
Důvod, jaký taký, hlavní bylo že byl. Co u jednoho bylo kladem, to je u „čarodějnice“ důvodem k vyhazovu:
- „Malý obrat“
- „Velký obrat, ale málo se věnuješ malým firmám.“
- „Firmy jsou různorodé, obratvelký, ale máš málo schůzek“.
- Skvělý obrat, ale trávíš u počítače málo času.“
A jak to udělat, aby nemuseli čarodějnici vyplatit odměnu z objednávky? Všechny hotové objednávky se stornují, a znovu je vystaví prominent s “výhodnějšími podmínkami”. Objednávající nemá důvod ke stížnosti, odměnu dostane prominent, protože ji přeci vystavil on.
Na závěr
I když je tato společnost stále velmi úspěšná, vždy se mi udělá špatně, když na veřejnosti vystupují jako ochránci slabých a při vzpomínce na to, jak prohnilá byla uvnitř.
Napsat komentář