Možná vás to překvapí, ale provází nás už 65 let. Jako většina vynálezů, tak i mikrovlnná trouba byla vedlejším produktem jiného vynálezu, a sice radaru. Náhodně si totiž Dr.Percy Spencer všimnul, že se potraviny v jeho okolí zahřívají. Proto se tuto schopnost pokusil využít ke komerčním účelům a mikrovlnami se začalo ohřívat nejen jídlo, ale i dřevo textil apod. Jedním z nesmyslných pokusů, z doby zavádění do prodeje je vložení syrového vejce, které se následně zahřeje. Tento pokus však dnes dělají jen slaboduché povahy, protože se už určitě z více zdrojů dozvěděli, jakou takové vejce v mikrovlnce nadělá paseku, když v ní vybuchne.
Ve vajíčku je totiž velké procento vody, která se při ohřevu začne vypařovat dříve, než se ze zbytku stačí vytvořit sraženina. Tlak této páry je tak silný, že roztrhne skořápku a vše co je v ní rozprskne po celé mikrovlnce.
Z počátku panovala k tomuto ohřevu jídla velká nedůvěra a hovořilo se o oslepnutí apod. Prodej tedy asi 20 let stagnoval. Potom ale začal postupně stoupat a kolem roku 2005 se znovu objevily pochybnosti o zdravotní nezávadnosti mikrovln. Tato polemika trvá až dodnes.
K nám se ve větším měřítku dostala až po roku 1990 a protože se zrychlilo nejen pracovní tempo, ale i celý chod života, je dnes naprostou samozřejmostí nejen v restauraci a rychlém občerstvení, ale i v domácnosti. Mikrovlnná trouba má prostě znaky naší doby. Je rychlá a efektivní.
Mikrovlnná trouba je jednou ze sporných technických pomocníků. Jsou takoví, kteří by jídlo ohřáté mikrovlnami nikdy nejedli a pak jsou takoví, kterým to žádný problém nedělá.
Jak tedy mikrovlnka funguje? Mikrovlny pronikají do jídla a rozkmitají zejména molekuly vody (kterým velkou rychlostí mění polaritu z mínus na plus a naopak), čímž dojde k velkému tření a pokrm se zahřeje. Aby došlo k rovnoměrnému prohřátí celého pokrmu, je v ní umístěn otočný talíř. Kdyby se pokrm neotáčel, došlo by jen k místnímu prohřátí částí pokrmu. Mikrovlny se totiž odrážejí od stěny a dopadají na stále stejné místo. Rozptyl mikrovln do různých míst zajistí i ventilátor. Únik mikrovln z trouby je zabezpečen dvojitými kovovými stěnami.
Je ovšem otázkou, zda a nakolik tento rychlý pohyb molekuly nepoškodí a jak moc se tím změní kvalita potravin, protože tím může dojít k jinému strukturnímu uspořádání atomů v molekule. Podobně je na tom třeba kyselina kyanatová (bezbarvá kapalina, nestálá a jedovatá.), která má stejné prvkové složení jako kyselina fulminová (je třaskavá, její výpary jsou toxické), ale má jiné vlastnosti.
 
V článku Mikrovlnná trouba a jídlo z plastu se celkem logicky hovoří o tom, že při ohřevu jídla v tak často doporučovaných plastových nádobách se uvolňují do jídla karcinogenní dioxiny a proto by se měly používat jen papírové, keramické a skleněné nádoby.
 

Máme tržní dobu

Jak moc záleží ministerstvu zdravotnictví a podobným institucím na našem zdraví? Pokud bychom se řídili podle toho, jak zde kvete farmaceutický průmysl, který na nás chrlí mraky reklam o „naprosto skvělých lécích“, a kdy každému nemocnému svítí na čele zlatá mince, tak se zdráháme uvěřit tomu, že jim o naše zdraví jde na prvním místě! No, a pokud bychom se spoléhali na prodejce samotné, tak to už je po těch letech asi jasné všem, že ve prospěch zdárného obchodu vám mnohý obchodník prodá i radioaktivní tele protože čas poctivých obchodníků ještě nenastal
Svým dětem jsme vštěpovali, že nemají volat o pomoc, pokud ji skutečně nepotřebují, že až ji potřebovat budou, tak jim nikdo nepomůže, protože si budou všichni myslet, že jde zase o legraci. A stejné je to i s obchodemTak často nás klamou, že už nejsme schopni rozeznat, kdy jde o pravdu a kdy jde o pouhý reklamní trik. Jednou jsou vejce, máslo, sádlo apod. pro zdraví hrozbou a cpeme se různými náhražkami, potom je zase vše jinak. Proč jsou peníze a zisk jednotlivců postaveny nad zájmy a zdraví lidí?
Víme tedy, že jde o záření. Jak moc se liší toto záření od záření slunce, rentgenového záření, záření ultrafialového, infračerveného, rozhlasových vlny, atd.?
A co tedy radary, mikrovlnka působí „jen“ na potraviny, ale mění strukturu molekul celého našeho těla i radarové záření?  Jenže pozor! Mikrovlny využíváme i k dálkovému přenosu signálu telefonu, televizního signálu a počítačových informací prostřednictvím satelitů atd. Využití nějakého druhu záření se od minulého století z mnoha násobil. Faktem je, že nemocí jakou je rakovina v různých formách, rapidně přibylo. A tak se dozvídáme, že je to proto, že se prodloužil věk díky skvělé lékařské péči. Proč se tedy třeba na Kavkazu, kde lékaře v životě neviděli, nezřídka dožívají lidé sta let?
 

Kde je tedy pravda?

Bude to asi tak, že pokud vás chytí nějaké akutní bolesti, rychle vyzkoušíte vše, co vám za dlouhá léta uvízlo v hlavě. Vezmete si nějakou tabletu, dáte si teplý nebo studený obklad, začnete hledat akupresní body,…  Když bolest pomine, nebudete vědět, který z prostředků vám pomohl více a který vůbec.
Článek Mikrovlnka je velmi radikální, a brojí proti mikrovlnným troubám, ale co je dnes „moc radikální“, pokud jde o zdraví? Mimo jiné se zde píše:
V knize Roberta O. Beckera, The Body Electric, je popsán ruský výzkum negativních zdravotních účinků mikrovlnného záření, v souhrnu označených jako “mikrovlnná choroba”. Na straně 314, Becker uvádí:  “Jejím prvním příznakem je nízký krevní tlak a zpomalený puls. Pozdějšími a nejběžnějšími projevy jsou chronická podrážděnost sympatetického nervového systému [stresový syndrom] a vysoký krevní tlak. Tato fáze také nezřídka zahrnuje bolesti hlavy, závratě, bolesti očí, nespavost, popudlivost, úzkost, žaludeční křeče, svalovou tenzi, neschopnost koncentrace, vypadávání vlasů, plus zvýšený výskyt zánětů slepého střeva, šedého zákalu, problémy s plodností a rakovinu. Chronické příznaky nakonec mohou vést ke kritickému vyčerpání nadledvinek a ischemické srdeční chorobě [blokování věnčitých tepen a infarktu]”.
Asi bychom se museli vzdát všech vymožeností, které nám minulé století přineslo, protože příroda už je našimi zásahy tak poškozena tak, že ani na tom Kavkazu nebude taková, jako byla v minulých stoletích. V každém případě bychom ze sebe asi neměli zbytečně dělat pokusné králíky, ať už se to týká čehokoli.