Jaký mají smysl zákony, které se dají jiným zákonem okamžitě obejít? Např. zákon který se týká bytových družstev, společenství vlastníků bytových jednotek, který říká, že od 1.1.2015 musejí být byty vybaveny přístroji, které měří dodávku tepla konečným uživatelům. Důvod, proč se takový zákon vešel v platnost je nasnadě.
Dodávané teplo se měří na patě domu a nejsou-li měřáky, pak se rozpočítává podle velikosti bytů. Ať už se v některých místnostech topí či netopí, větrá či nevětrá, nikoho to nezajímá.
 
U měřáků je to trochu jinak i když ani tady není systém naprosto dokonalý. Ti kteří topí hodně, platí více a ti kteří topí málo, ale odebírají teplo prostřednictvím teplých zdí sousedů platí spravedlivější část. Když nic jiného, tak dojde alespoň k úsporám, protože se lidé budou snažit s teplem šetřit.
Vyhláška 372/2001 Sb. sice platí velmi dlouho, ale mnozí si ní hlavu nelámali. Protože jim nyní hrozí pro nedodržení tohoto právního předpisu poměrně vysoká pokuta, tak na poslední chvíli shánějí nejen daná zařízení, ale i jejich instalaci. A protože je „malý český člověk“ hlava vynalézavá  tak rychle pochopili, že pohodlnější bude, když zákon nějak obejdou.
Existuje totiž zákon č. 67/2013 Sb. § 6
 

Rozúčtování nákladů na služby

(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
Dohodnou-li se tedy na tom všichni (nájemníci, vlastníci, apod.), není třeba si s datem 1.1.2015 lámat hlavu.
Vraťme se zase k úvodní otázce o smyslu zákona, který lze obejít. Použití měřáků svou logiku má, ale co když někdo v domě využívá nějaký další zdroj tepla, než je ústřední topení? Co když je v bytě díky špatně izolovaným sklepům, oknům apod. taková zima, že si někdo přitápí nějakými přímotopy či krbem?
A co když bude někdo hodně vařit a péct, čímž vyprodukuje hodně druhotného tepla? Nejenže zaplatí za energii, kterou na to spotřebuje, ale měřák na topném tělese to taky zaznamená.