Halloween se slaví 31. října a je to anglosaský lidový svátek, který si oblíbili hlavně děti. Slavil se v anglicky mluvících zemích: USA, Kanada, Anglie, Irsko, Nový Zéland atd. Začal se slavit někdy kolem 5.století n.l. v Irsku a Skotsku. Přestože většina kultur Halloween celkem akceptuje, Francie jej neuznává s tím, že jde o svátek americký.
V tento den se lidé převlékají do různých masek, které jsou mnohdy velmi hrůzostrašné. Hlavními postavami jsou čarodějnice, upíři, kostlivci a různé jiné příšerky. Převládající barvou je v tento den černá a oranžová.
Děti chodí dům od domu svých příbuzných a známých s tradičním pořekadlem – „Koledu, nebo vám něco provedu„.
Původ této tradice vyplynul zřejmě z toho, že lidé v tento den nabízeli laskominy putujícím duchům. A duchy představují právě převlečené děti.
Každá domácnost se snaží mít vyřezanou dýni (Jack-o‘-lantern), do které se vkládá zapálená svíčka a pokládá se na zápraží domu. Tyto lucerničky měly příchozí duchy uvítat a ochránit živé před zlými skřítky. A proč právě dýně? Podle legendy žil kdysi jistý Hrozný Jack, který měl tak krutou a zlou povahu, že ho nechtěli vzít ani v pekle. Hrozný Jack proto chodil s vydlabanou dýní a hledal si společníka. Svítícím vydlabaným dýním se proto někdy říká Jackova lucerna. Původně se místo dýní používala řepa, která chránila svíčku, aby nezhasla.
Tento svátek rozhodně není oslavou zla, ďábla či pekla
Svátek je směsicí křesťanského dne Všech svatých, neboli „Dušičky“ – památka zesnulých a keltského svátku Samhain. Měsíc listopad se také nazýval Samhain, což bylo jméno keltského boha (Sow-en, Anwinn), pána mrtvých.
Pro Kelty byl tento den něco jako náš Silvestr a stejně tak ho i slavili. Loučili se s tím létem, čili s dobou hojnosti a oslavovali přicházející další rok, zimu – dobou strádání a hladu. Bylo to znamení, že by už měla být sklizena veškerá úroda a je potřeba dát svá hospodářská zvířata blíže ke svým domovům.
Druidové věřili, že v tento den lze získat pravdivé předpovědi na příští rok. Rovněž věřili na možnost rozmlouvat se svými mrtvými a chápali tedy tento den jako den, kdy byl svět živých velmi blízký světu mrtvých. Doma uhasili ohniště a sešli se u společného, posvátného ohně, který měl zemřelým svítit na cestu domů. Věřili, že tím ukážou cestu domů na svět svým blízkým zemřelým, kteří se u ohně pak mohou ohřát. U ohňů tančili a poslouchali staré příběhy. Na sobě měli masky z kůže a zvířecích hlav, aby zmátli zlé duchy. Potom se rozešli do svých domovů a z posvátného ohně si vzali třísku pro zapálení svých krbů. Tento oheň je měl po celý rok ochránit od všeho zlého. Za úsvitu odvedl Sow-en, Anwinn zase všechny duchy do země mrtvých.
Jedna z tradic, nabádá upéci kulatý ovocný koláč, do kterého zapečete nějakou minci a prsten. Pak se koláč rozkrájí na kousky a daruje se sousedům a přátelům. Kdo bude mít v koláči prsten, příští rok se ožení.
Jak se Halloween slaví jinde
Na Filipínách se věří, že se v tento den otevírají hroby. Na Haiti proto putují poutníci k magickému vodopádu Saut d’Eau a tam podstupují starobylé voodoo rituály, zděděné od afrických předků. Chtějí, aby duchové vstoupili do jejich těla, díky čemuž by mohli prožít duchovní extázi. Posedlí jsou potom středem pozornosti ostatních, protože je to známka, že jsou jim duchové nakloněni.
V Mexiku se naopak v tento den čistí hroby. Dělá se to tak důkladně, že jsou z hrobu vyndány i kosti, které jsou očištěny a vráceny zpět. Dělají to proto, že by se dle jejich víry nevrátil duch mrtvého zpět do hrobu.
Do Ameriky se dostal Halloween až s novými přistěhovalci ze Skotska a Irska někdy kolem 1840, kde byl z počátku zakázaným svátkem. Okamžitě si získal hlavně děti.
K nám se Halloween dostává až v posledních letech a opět je to díky dětem, kterým se tento svátek líbí. Školy a školy uspořádávají karneval a někteří v tento den organizují i večerní pochod se svíčkami a hromadné přespávání ve škole. Dospělí si už dlouho dopředu plánují večírky v hororovém stylu a půjčovny kostýmů praskají ve švech. Nápomocna v této zábavě jsou dnes už i některá města, kde se organizuje hromadné dlabání dýní a průvody masek.
Co na to církev?
Někdy kolem v 8. století – v dobách šíření katolické církve, se církev snažila všechny pohanské svátky vymýtit, ale protože byl Samhain mezi lidmi hodně oblíben a nemohli ho jen tak zrušit, dali mu tedy alespoň jiný název a jiný nádech čili uctění mrtvých – Všech svatých. Dnem svátku stanovili 1. listopad a Památka všech zesnulých 2. listopadu. Měla to být tichá vzpomínka na všechny zemřelé, které jsme měli rádi a kteří už s námi nejsou. Na jejich vzpomínku se zapalují svíčky, hroby se zdobí květinami a věnci a bývá to den, kdy se u hrobů schází rodina a známí. Předvečer tohoto svátku pak měl být oslavou věčného života nad našim smrtelným tělem. Je to jeden ze svátků, který nejen zapálenou svíčkou sbližuje lidi.
Napsat komentář