důchodceBěžný rok má 365 dní, přestupný rok má 366 dní. V praxi to tedy znamená, že za 1 den navíc se důchod nevyplácí. Jsou to sice „jen“ koruny. Ale ty v objemu vyplacených důchodů dělají miliony. Proto se tím stát nechce moc zaobírat.

Právník připraví zákon a sněmovna to schválí a logiku věci moc neřeší. V Zákoně 155/1995 Sb. §64 se praví:

(7) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů.

Kdo šel do důchodu v roce 2020, počítaly se mu příjmy z let 1986–2019 (34 let). Nebyl-li vůbec nemocný a neměl jiné vyloučené doby, bude jeho rozhodné období 34 × 365 = 12 410 dnů. Samozřejmě, že to tak není, neboť roky 1988, 1992, 1996, 2000, 2004, 2008, 2012 a 2016 byly přestupné. Ve skutečnosti trval  pracovní poměr o 8 dní déle, tedy 12 410 + 8 = 12 418 dnů.

účetníDalší zákon říká:

§16 (1) Osobní vyměřovací základ (= dále jen OVZ) je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

Díky špatně vypočítanému koeficientu je finální částka u průměrného důchodu spočítána asi o 20 Kč menší. Ve čtyřletém cyklu to tedy dělá průměrně asi 960,-Kč

Příklad pro odchod do důchodu v roce 2021

Pro názornost nebudeme uvádět žádné proměnné. Je-li plat letech 1986–2020 průměrně 30 000 Kč měsíčně, pojištěnec nebyl nemocný a nebyla žádná inflace:

  • Za rok to jde o částku 360 000 Kč – za  35 let je to 12 600 000 Kč.
  • Během 35 letech bylo 9 let přestupných. Proto je potřeba přičíst 9 dní:  35 × 365 + 9 = 12 784 dnů.
  • Průměrná mzda na den tedy je 12 600 000 / 12784 = 985,607 Kč.
  • Protože je stávající ČSSZ koeficient 30,4167 bude se výsledný důchod počítat z částky 29 978,9127 Kč. (985,607 x 30,4167).
  • Správně by se však měl zadat koeficient 30,4375 (985,607 x 30,4375) a vyšla by částka 29 999,41333 Kč.
  • Tento důchodce tedy dostane měsíčně o 21 Kč méně a ve čtyřletém cyklu o 1 008 Kč  méně.

 

Pro všechny stejný metr?

Kdysi se stát dopustil jiné metodické chyby při výpočtu základny pro platy soudců. Do průměrného platu v nepodnikatelské sféře započítával částečné úvazky v jejich výši a nepovýšil je na úvazky plné. Soudci se tehdy soudili a spor vyhráli.

Je tedy možno říci, že pokud tehdy soudci svými rozsudky bojovali za své platy, pak by měli svými rozsudky stejně bojovat za svůj důchod, protože i jim je důchod vyměřován pomocí špatných koeficientů. Navíc se toto navýšení více dotýká důchodů vyšších.

důchodceO jeden den méně nebo více…

Lze právo nadefinovat tak, že má rok 365 dnů (když rok přestupný má 366)? To si pak může zákon nadefinovat cokoli.

Čtěte pozorně:

§ 16 (1) Osobní vyměřovací základ (= OVZ) je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

ČSSZ zde „počet kalendářních dnů připadajících v rozhodném období na přestupný rok“ nepočítá jako 365 dnů, jak zákon o 16 paragrafů dál stanoví, ale jako 366 dnů. ČSSZ tedy prokazatelně postupuje v rozporu se zněním zákona.

 

Možnosti jsou dvě

  1. ČSSZ bude respektovat přírodní zákony a bude souhlasit s tím, aby Ústavní soud ustanovení § 34 (7) zrušil, a následně zruší koeficient 30,4167. Ten bude nahrazen navrhovaným 30,4375.
  2. Lze § 34 (7) ponechat a s ním zůstane i koeficient 30,4167. ČSSZ ale musí v § 16 (1)  počítat i přestupné roky v délce 365, a ne 366 dnů, jako to činí dnes.

 

Autor článku Karel Zítek

Další příspěvky v této kategorii.