Produkujeme stále více odpadu, nepoužíváme vratné láhve, ani papírové sáčky na pečivo. Moře je plné “ostrovů”, které jsou tvořeny z plastů. Některé naše odpadky jsou recyklovány, ale přesto se setkáváme v přírodě s pohozenými odpadky, přestože by mělo platit pravidlo “Co sis tu přinesl, to si i odnes sebou.”

Papír se rozloží až za pár měsíců, takže když použijete ubrousek a pak vám upadne v lese, bude nás pak celou tu dobu strašit.

Kuřáci a jejich cigaretové nedopalky jsou kapitolou sama o sobě. Ten se rozkládá až 15 let, přesto se málokdo zdráhá jej odhodit z jedoucího auta, nemluvě o tom, že z něj lítají jiskry.

Žvýkačka vydrží v přírodě i 50 let. Kolik žvýkaček jste za svůj život sežvýkali a jen tak odhodili do přírody?

Doba rozpadu PET láhve, nebo alobalu je 100 let? Hlídejte své děti kam se poděla ta “petka”, kterou jste jim dali do školy.

Horší je to s jednorázovými plenami.  Ty se rozpadnou až za 250 let! Vím pokakaná pleně se v batohu nelíbí, ale v přírodě je to horší.

Baterie se rozloží  asi za 300 let. Je to sice divné, ale i takové nálezy nejsou pro houbaře zarážející.
Nejhůře je to ale se sklem, polystyrenem a plastem typu struna do sekačky. Ty se zřejmě nerozpadnou nikdy!