Cukr je jednou z nejvýznamnějších komodit a proto se v této oblasti angažují ty nejvýznamnější korporace světa. Cukrovarnický průmysl tedy musí vydělávat. Aby bylo to velké množství cukru spotřebováno, je potřeba, aby se dostal do všeho co konzumujeme, abychom na něm byli dostatečně závislí.
Proto jsou výrobky každým rokem o něco sladší a balení větší, s významným označením 20% ZDARMA.
Naše chuťové buňky se dožadují stále vyšších dávek cukru, jen abychom uspokojili cukrového ďábla v našich hlavách. Dnes se cukr přidává skoro do všech průmyslově zpracovaných potravin. Dokonce i tam, kde byste ho nečekali, je i tam, kam by jej naše babičky nikdy nedaly a sladí se i masité pokrmy.Výrobci dobře vědí co nám chutná, proto sladí, sladí a sladí.

Něco o výrobě cukru

V historii se ke slazení používala sladká šťáva z různých rostlin. Sacharózu obsahují rostliny jako zálohu energie. Nejvíce ji má řepa cukrová a cukrová třtina, ale cukr obsahují i datle, hroznové víno, čirok, atd. Sladká šťáva se nechávala zkrystalizovat do tvaru cukerných homolí. Taková výroba cukru je však složitá a neefektivní, proto šlo o luxusní zboží, které bylo pro velkou část obyvatel nedosažitelné. Ti používali ke slazení med.
V 19. století vznikl v Dolním Slezsku (Polsko) první cukrovar na výrobu cukru z řepy. Spotřeba cukru začala výrazně stoupat. V Rakousko-Uhersku se většina cukru vyráběla v Čechách. Ve 20. století jsme se stali cukrovarnickou velmocí.  V roce 1920 jsme měli 149 cukrovarů s výrobou asi 770 000 tun cukru, dnes  máme jen sedm s výrobou kolem 560 000 tun cukru.
Produktivita výroby stoupla a díky tomu se stal cukr mnohem dostupnější a levnější. Pokud bychom byli schopni spočítat všechen cukr, který za rok sníme v různých potravinách, tak by jeho spotřeba šla do desítek kilogramů na jedinou osobu.

Cukr jako bílý jed

Zatímco se nás zákonodárci snaží „zachránit“ před marihuanou, která pomáhá proti bolestem a bylo prokázáno mnoho dalších pozitivních vlivů, tak cukr je nechává naprosto klidnými, přestože je díky němu neskutečně zatěžováno naše zdravotnictví.
Zvýšená spotřeba sacharidů vyvolává spoustu potíží:

  • nedostatek vápníku – zubní kazy, řídnutí kostí
  • poruchy zažívání – kvasinková infekce
  • vysoká hladina cukru v krvi – deprese
  • nebezpečí vzniku cukrovky
  • nadváha – bolesti kloubů, onemocnění oběhového systému atd.
  • rakovinné buňky mají rády cukr

 

Proč nikdo proti cukru nebojuje?

V první řadě jde o zisk, protože výroba cukru je dnes výrazně levnější než dříve. A v druhé řadě jde zase o zisk protože na našich nemocech vydělávají farmaceutické společnosti.
Na světě je 346 milionů diabetiků a inzulín je pro farmaceutický průmysl zlatým dolem. Odhaduje se, že v roce 2030 bude na světě asi 552 milionů diabetiků. Lepší zdroj příjmů si nikdo nedovede představit.

Můžeme se bránit sami?

Cukr je důležitý, protože glukóza, která vzniká rozkladem cukru je zdrojem energie pro mozkové buňky. Jde ale o tzv. „rychlý cukr“ a to co tělo ihned nespotřebuje si uloží ve formě tuku. Bezesporu ho ale spotřebováváme nesrovnatelně více, než potřebujeme. Chcete-li s tím alespoň něco udělat, přestaňte kupovat cukrovinky, nepijte limonády a omezte své nákupy o polotovary, které jsou také plné cukru. A až se jednoho dne probudíte a nebudete mít chuť se přejíst něčím sladkým, tak jste vyhráli.