Bedla ostrošupinatá (Echinoderma asperum)

Hlavní znaky: Klobouk pokrytý tmavými, ostnitými, kuželovitými šupinami, kontrastní na světlém podkladu. Třeň také šupinatý, s nepohyblivým, tlustým prstenem. Typická vůně je nepříjemná – po gumě či lepidle. Nejedlá až toxická, nesnáší se s alkoholem.

Význam –  je nejedlá, obsahuje toxické látky, které mohou způsobit zažívací obtíže, vyvolává zvracení a průjmy.

Výskyt: Roste relativně hojně, jednotlivě i ve skupinách, v lesích listnatých i jehličnatých, u cest, v parcích a zahradách, na místech obývaných lidmi, na humózních, vápenatých půdách, např. tam, kde byla použita štěpka nebo mulč.

Další jména:  Bedlička ostrošupinatá, Lepiota aspera, Bedla vidlená, Bedla Friesova, Bedla ostrošupinná, Bedla drsná, Bedla ostrolupenná, Bedla vidlená, Pihovatka, Galanperna ezkatazorrotza

Dříve byla zařazována do rodu Lepiota nebo Macrolepiota, ale moderní taxonomické studie ji přeřadily do samostatného rodu Echinoderma.

Možná záměna:  

1. Bedla červenající (Chlorophyllum rhacodes) – nejedlá – Dužnina po poranění růžoví nebo červená, třeň silnější a kratší, klobouk plstnatý, prsten silný a pohyblivý.

2. Bedla šupinatá (Chlorophyllum brunneum) – jedovatá – Dužnina červená i u báze třeně, klobouk tmavě a hustě šupinatý, třeň hnědne, výrazný dvojitý prsten.

3. Bedla chřapáčová (Lepiota helveola / brunneoincarnata) – smrtelně jedovatá – Velmi malá plodnice, klobouk hladký nebo jemně šupinkatý, třeň tenký bez kresby, prsten slabý nebo chybí.

4. Závojenka olovová (Entoloma sinuatum) – smrtelně jedovatá – Klobouk hladký, bělavý až našedlý, lupeny žlutavé až olivové, třeň bez prstenu, moučná vůně.

5. Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) – jedovatá – Klobouk hladký, báze třeně žloutne po otlaku, karbolový zápach, lupeny hnědnoucí, bez šupin a hrbolu.

6. Muchomůrka jízlivá (Amanita virosa) – smrtelně jedovatá – Celá bílá, klobouk hladký a lesklý, prsten a pochva na třeni, lupeny bílé, chybí šupiny i kresba.

7. Bedla zardělá (Lepiota ignivolvata) – jedovatá – Menší plodnice, prsten nebo báze třeně s oranžovým zabarvením, klobouk vláknitý, nasládlá vůně.

8. Bedla štíhlá (Macrolepiota mastoidea) – jedlá – Klobouk kuželovitý s výrazným hrbolem, jemnější šupiny, třeň štíhlejší, bez ostrých kontrastních šupin.

9. Bedla vysoká (Macrolepiota procera) – jedlá – Větší plodnice, klobouk s hustšími šupinami, silný třeň s hadovitým vzorem, masivní prsten.


Máte-li zájem, zde si můžete zadat jméno hledané houby a najít  naleziště , kde u nás roste. Pokud vás zajímá – Seznam ohrožených hub 


POPIS

Klobouk: Má průměr 50–160 mm, v mládí je kuželovitý až zvonovitý, a v dospělosti se stává široce kuželovitým až téměř plochým s podvinutým okrajem. Barva podkladu je krémová až světle hnědá, a povrch je hustě pokrytý kuželovitě vystouplými, tabákově hnědými šupinami, které jsou hustší směrem ke středu. Celkově má povrch plstnatý vzhled.

Lupeny: Jsou bílé až krémové, volné (nepřirůstající k třeni), velmi husté a hladké (nevidlené).

Třeň: – výška 50–140 mm a tloušťka 5–15 mm, válcovitý, dole hlízovitě rozšířený a dutý v dospělosti. Barva třeně je podobná barvě klobouku. Nad prstenem bývá krémový až světle hnědý a hladký, pod prstenem může být hnědavý a šupinatý nebo vláknitý.

Prsten: posuvný, jemně blanitý a povislý. Je krémový až skořicově hnědý a někdy může mít na lemu tmavší šupiny odtržené z klobouku.

Dužina: Dužina je bílá, poměrně měkká, barvu po poranění nemění.

Dužina / chuť a vůně:  mírně nakyslá dužnina. Vůně nepříjemná, slabě zemitá.

Růst a životnost plodnice

  • Doba růstu: Plodnice vyrůstají poměrně rychle, z malého zárodku do otevřeného klobouku během 4–7 dní.

  • Životnost plodnice: V dobrém stavu vydrží maximálně 5–8 dní. Poté začíná klobouk měknout, šupiny tmavnou a houba se rozpadá.

  • Sezóna výskytu: Objevuje se od července do října, nejčastěji v listnatých a smíšených lesích, někdy i na okrajích cest a v parcích.

  • Trvanlivost v přírodě: Plodnice jsou křehké a citlivé – v deštivém počasí rychle vodnatí, v suchu naopak vysychají a rozpadají se.


Uchovávání

Neužívá se, protože obsahuje toxiny neslučitelné s alkoholem (vyvolává zvracení a průjem).


Druhy z rodu Echinoderma:

 Bedla ostrošupinatá/drsná (Echinoderma asperum) – Nejedlá

Echinoderma calcicola – Nejedlá

Echinoderma hystrix – Nejedlá

Echinoderma jacobi – Nejedlá

Houby z tohoto rodu:

Nechejte se inspirovat pokrmy z jedlých hub: